Stephanu Lichtsteinerovi může být 34 let, ale cítí se na osmadvacet – jaké je jeho tajemství? Zkušený pravý bek diskutuje o své přípravě, o tom, jak dlouho ještě vydrží a jiná témata na středeční tiskové konferenci.
O svém „osmadvacetiletém těle“…
Tajemství je práce, práce, práce každý den. Dobře odpočívat, spát, jíst, být hladový každý den, i přes všechny tituly a ve 34 letech, pořád chci vyhrávat, mám chuť každý den trénovat, toto je ten recept.
O tom, jak dlouho ještě vydrží…
Uvidíme, berme to rok od roku, a poté se uvidí.
O přesunu z Champions League do Evropské ligy…
Jednou z věcí, kterou jsem se naučil v Juventusu, je respekt k různým soutěžím. Za poslední čtyři či pět let jsme hráli o spoustu titulů, řadu trofejí. Zatímco italský pohár nebyl předtím vnímán jako nejdůležitější, začali jsme o něj hrát s tím nejlepším možným týmem. Myslím, že ve fotbale musíte respektovat každou trofej. Liga mistrů je samozřejmě více prestižní soutěž, ale Evropská liga je velmi dobrá šance pro tým, pro klub a všechny hráče vyhrát pěknou trofej. Proto si myslím, že musíme respektovat všechny soutěže a odevzdat 100 % v každém zápase.
O tom, jak je důležité dostat se zpátky do Ligy mistrů…
Jak jsem řekl, vrátit se zpátky do prestižních zápasů znamená vyhrát jiné zápasy předtím. Nyní jsme v situaci, kdy musíme vyhrát Evropskou ligu, takže se pokusíme jí vyhrát. Poté se můžeme příští rok, doufejme, bavit o Lize mistrů.
O tom, zda ho včerejší (úterní – pozn. red.) zápasy Ligy mistrů učinily ještě hladovějším…
Prahnu po tom vrátit se do Champions League, ale je to ještě dlouhá cesta. Máme dvě možnosti, přes Premier League nebo Evropskou ligu, takže to musíme zkusit a jsem si jistý, že budeme chtít hrát příští rok v Lize mistrů.
O svém debutu na levém beku proti Man City…
Nebyl to žádný problém, mohu hrát i vlevo. Když naskočíte během zápasu, není to jednoduché. Musím být a jsem připravený hrát levého beka, pravého beka, v útoku či v bráně, udělám cokoliv, abych pomohl týmu.
/arsenal.com/
