Naše třetí posila se rozhovořila o „překrásném momentu“, opětovném shledáním s Aubou a Mickim a svou „posedlostí“ bráněním.
Sokratisi, vítej v Arsenalu. Jaký je to pocit být hráčem Arsenalu?
Cítím se velmi dobře. Je to můj první den tady, všechno je speciální. Je to překrásný moment a jsem velmi šťastný, že zde budu příštích pár let.
Co se ti na klubu nejvíc líbí a jaké máš na něj vzpomínky z minulosti?
Arsenal je jedním ze tří největších týmů v Premier League a ohromný klub. Má spoustu fanoušků a velkou historii. Jak jsem řekl, jsem velmi šťastný, že zde následující roky budu, abych pomohl týmu.
Které z našich hráčů jsi nejvíce obdivoval?
Bylo jich hodně. Vieira, Henry, Pires. Každý rok dva má tento tým spoustu hráčů, kteří zde píší historii.
Samozřejmě ses opět sešel s Pierre-Emerick Aubameyangem a Henrikhem Mkhitaryanem. Co ti o klubu řekli?
Mluvil jsem s nimi mnohokrát. O klubu mi řekli jen to nejlepší – že jde o jednu velkou rodinu. Stále mi volali, ne každý den, ale často, abych sem přestoupil.
Všichni jste přišli do Dortmundu v roce 2013. Není trochu zvláštní s nimi být opět v jiném klubu?
Ano, to je. Ale také je to krásné, že jsem přišel do nového týmu a zároveň zde mám dva hráče, se kterými jsem strávil mnoho let. Znám je velmi dobře a jsem velmi šťastný.
Co tvůj herní styl? Jak bys popsal způsob, jakým bráníš?
Jsem normální obránce, který rád brání. Mám rád, když můj tým nedostává góly a když vzadu udržíme nulu. Udělám vše pro to, abychom dosáhli těchto cílů.
Tvůj bývalý trenér v Dortmundu Thomas Tuchel o tobě řekl, že jsi „trochu posedlý bráněním“, a že „chceš zabránit gólu za každou cenu“. Co tomu říkáš? Souhlasíš?
Ano, samozřejmě, souhlasím. Myslím, že obránce by měl nejprve bránit, ochraňovat bránu, a potom, pokud může pomoct trochu i vepředu, je to dobré. Ale v první řadě musí bránit.
Jsi zástupcem kapitána v řecké reprezentaci a býval jsi zástupcem kapitána v Dortmundu. Jak bys popsal svůj vůdcovský styl?
Samozřejmě, že nyní mám už i zkušenosti. Cokoliv se stane v týmu, v národním týmu i v mém bývalém klubu, byl jsem tam, abych pomohl spoustě hráčů, ať už na hřišti nebo mimo něj. Když za mnou s čímkoliv přišli, byl jsem tam, abych jim vždy pomohl. Řekl bych, že toto je být vůdcem. Vůdce musí být nejprve na hřišti a poté mimo hřiště.
/arsenal.com/
