Co se dá s letošní sezónou ještě udělat? Zápasy v domácí lize jsou při současném rozpoložení všech klubů pro Arsenal lehce nadbytečné, stále ovšem zbývá jiskřička naděje v Evropské lize a vidina Ligy mistrů v následující sezóně. A pak ideální odchod Arséne Wengera za potlesku. Nebylo by to však až příliš hrající ve prospěch Wengera?
Fanoušci jsou ve velké depresi, rozhořčeni, na zápas proti lídrovi tabulky a nejlepšímu anglickému celku současnosti dorazili v chabém počtu. Sebevědomí hráčů upadá na teplotu venkovního počasí a kritika na současného trenéra Arsenalu je čím dál tím ohlušující. Dokonce se říká, že takhle špatně na tom nebyl londýnský tým posledních třicet let.
Shrneme-li si dosavadní ročník, není to pro náš oblíbený klub příliš uklidňující souhrn. Trofej anglické Premier League zůstala zapovězena ještě před ukončením první poloviny sezóny, momentální ztráta na Manchester City narostla na hrozivých třicet bodů. Realistická účast ve vysněné TOP 4 se zdála být passé už před osmadvacátým kolem, aktuální náskok čtvrtého Tottenhamu je deset bodů, s lepším skóre ale jedenáct. Pátá Chelsea poté má nadhled osmi bodů, také další konkurent ale disponuje prospěšnějším rozdílem vstřelených a obdržených branek.
FA Cup skončil pro Arsenal hned po prvním zápase, evidentní podcenění druholigového protivníka na jeho půdě stála Gunners minimální opakování zápasu. V Evropské lize dostávali příležitost spíše hráči druhého sledu, s nimi to až na pohodlné výhry proti Borisovu doma a na hřišti Östersundsu také velká sláva nebyla. Útěchou tak mohl být pro fanoušky pohár z domácího Ligového poháru, ani ten se však nepovedlo získat, navíc po špatném finálovém tápaní.
Tohle jsou holá fakta. Sečte-li se to s výkony a několika letošními ostudnými výsledky, věrní příslušníci klubu jsou po zásluze rozhněvaní. Co je ale horší, většina z nich už je rezignovaná a připravená na další sezónu a čtvrt velkého trápení. Ledaže by se v klubu něco razantně změnilo.
Jedno pořekadlo totiž praví: Ryba smrdí od hlavy. A nejinak tomu je u Arsenalu. K čemu je u klubu osoba, která na zápasy Arsenalu sotva kouká v televizi? Kolikrát ročně se takový člověk může dostat do přímého kontaktu s dalšími členy vedení či samotným Arséne Wengerem? Natož sem tam zajít za hráči?
Ať se jedná o sebelepší osobu, nejde, prostě nejde, aby se dokázal plně vcítit a pochopit, jak se dané záležitosti uvnitř klubu mají. Přes telefony a komunikace se zásadní věci těžko vyřeší.
Klíčové dny. Ustojí je Wenger?
To je ale záležitost na daleko hlubší analýzu. Momentální otázky jsou položené jinak. Co se dá s probíhající zpackanou sezónou ještě udělat? Vydrží Wenger do jejího konce u kormidla a jak to celé dopadne?
V neděli čeká Arsenal utkání na Brightonu. Nováček letošního ročníku je sice na dvanácté pozici, na první sestupové místo má ovšem jen nepatrný náskok. Manchester City, Liverpool i Chelsea si z tamního místa odvezli pohodlnou výhru, takže podle předpokladů bychom ani my neměli mít s následujícím protivníkem žádné problémy. Proti stojí ale hodně faktů, od venkovní formy až po špatnou psychickou stabilitu poslední doby. Právě tu je potřeba zvrátit na svoji stranu, hned ve čtvrtek se bude konat duel na San Siru a proti rozjetý AC Milán.
Italský celek se krátce po jmenování Gennara Gattusa dostal do skutečné fazóny, když naposledy prohrál ještě loni před Štědrým dnem. Od té doby vyhrál deset zápasů, v dalších třech si připsal remízu. Ve zmíněných utkáních inkasoval pouze čtyřikrát, což Arsenal téměř zvládl za první půlhodinu čtvrtečního střetnutí proti Manchesteru City.
Kdy jindy se z podobných okamžiků dostat? Zápas proti City nám ukázal další stinné chvíle, ale místy se objevily momenty, ve kterých jsme soupeře pár minut přehrávali. Ukázalo se, že fotbal hrát umíme a kromě Aubameyanga s Monrealem budeme mít na dvojutkání proti velkoklubu stále k dispozici hráče, kteří jsou za to schopni vzít a s výsledkem něco udělat.
Pro Arséne Wengera bude osmifinále Evropské ligy ohromně klíčové. Nebude-li úspěšné, vlna odporu ještě poroste a Wenger nebude mít letos už jak dokázat, že je správným mužem na svém místě. Utkání na Emirates budou poloprázdná a jeho pozice v klubu výrazně pod mediálním tlakem, zvláště poté ale pod tlakem rozzuřených fanoušků.
Zvládne-li ho, okolo klubu se lehce uvolní atmosféra a bude příležitost dokončit sezónu v lize pod menším tlakem. Hráči by se v tom případě mohli lépe soustředit na své výkony a předvádět lepší hru, než jak tomu bylo v posledních utkáních. Jelikož klub čeká na větší vítězství ve větším poháru již dlouho, fanoušci by v Evropské lize hnali svěřence a mohli tak být správnou oporou.
Byl by zisk Evropské ligy prospěšný?
V případě úspěšného přejití přes AC by v soutěži stále patrně zbývaly věhlasné týmy, včetně Atlética Madrid, Borussie Dortmund, nebo Lyonu. Co jméno, to pořádné lákadlo. I přesto ale jako jeden z mála věřím, že by úspěch i možnou zásluhou lepšího losu mohl přijít a druhořadou evropskou soutěž zajišťující vítězi Ligu mistrů v příštím ročník tak vyhrát. Po zranění se do sestavy v daném období vrátí Lacazette, který snad i díky odpočinku znovu najde své sebevědomí a góly.
Vítězství v Evropské lize bych Wengerovi nesmírně přál, už jen z důvodu, aby získal vůbec svoji první evropský trofej a ukázal fanouškům, že se v něm přeci jen trochu mýlili. Na druhou stranu by ovšem takový skvělý výsledek mohl být pro Arsenal nebezpečný. Wenger by pocítil zadostiučinění a viděl v sobě kvality na následující sezónu. Klub ale v posledních dvou letech v lize viditelně upadá, bilance proti TOP celkům je ve většině případů žalostná a kromě famózních závěrů sezón nedokáže tým déle udržet šňůru delších kvalitních výsledků a výkonů.
Největší problém poté vidím v slabé psychické odolnosti. Co se týče alespoň tohoto ročníku, přijde mi, že jakmile tým dostane gól a hlavně v důležitém utkání, rychle se sesype a už neví, co má hrát. Ano, jsou tu výjimky jako domácí utkání proti Liverpoolu či Chelsea, ale skutečně se jedná o pár ojedinělých momentů. To je u výběru s takovou historií žalostně málo.
Wengerovi se často vyčítá, že je v klubu už jenom pro peníze. S tím nesouhlasím. V jeho věku mi to přijde prostě a jednoduše bizarní, aby řešil takové záležitosti. Jedná se jednoho z nejlépe placených manažerů Premier League, ale to je pro změnu téma na jinou debatu.
Slýchám často rovněž názory, jak hráči už bojkotují jeho osobu a chtějí ho z klubu vyštípat. Tenhle bod je pro mě snad ještě více nepochopitelný. V mnoha klubech se podobné skutečnosti dějí, ačkoliv to neuznávám, ale zrovna Wengera? Co se dá různě pročítat, jeho osobu hráči respektují a jsem schopný tvrdit, že za ním dokonce plně stojí. Především poté kdyby se o to pokoušeli, pro některé by jeho odchod mohl znamenat balení kufrů, nebo pořádně teplé oblečení na zahřívání lavičky.
Tak či onak se řítíme do důležitých týdnů, které možná napoví, jak to s klubem bude vypadat v následujících sezónách. Nejideálnější variantu bych viděl v zisku Evropské ligy a následného předčasného ukončení smlouvy pro Wengera, který by ještě jakž takž z klubu odešel s respektem a obdivem. Ačkoliv jeho uplynulé ročníky už nejsou dvakrát líbivé, Arsenal i celý anglický fotbal dokázal povznést na jinou úroveň. Kvůli své velké hrdosti však naráží na nadávky, které jsou dost za hranou a zbytečné, trochu si za to může alei sám. Odejde z klubu nakonec s pohárem a respektem, nebo se potopí to mlhy posledních dní?
