Bývalý manager Arsenalu diskutoval minulý týden na renomované Parisian venue v pařížském koncertním sále Olympia s publikem svou kariéru. Přinášíme překlad všech témat:
Jeho dětství v Alsasku
Pocházím z malé alsaské vesničky, kde se život točil kolem náboženství. „Králem“ vesnice byl farní kněz. Vyrostl jsem v restauraci, která byla zároveň klubovnou místního fotbalového týmu, a nikdo nemluvil o ničem jiném. Ale náboženství nám nepomohlo vyhrávat zápasy. Mnohem později jsem vyměnil svou modlitební knížku za dobré hráče a fotbal se stal mým náboženstvím. Tato hra musí být brána jako náboženství, jelikož vám sama o sobě diktuje, co budete dělat.
O tom, jak byl koučem v Nancy ve svých 33 letech
Někteří hráči byli starší než já, ale nikdy jsem neměl problém s autoritou, nevím proč. Po porážkách jsem zvracel, nedokázal jsem žít s porážkou. Myslel jsem si, že jsem pro tuto práci nebyl stvořený. Ale mé tělo si na to zvyklo a po čase jsem se změnil.
Fotbal je jáma lvová
Existuje neuvěřitelná spousta hráčů, kteří nedají znát svou přítomnost v kabině. Neudělají tento krok. Top hráči, když začínají, o sobě musejí dát znát. Začíná to příchodem do kabiny s jasnou zprávou a někdy prostě jen přístupem, který něco sděluje: „Teď se na mě musíte spolehnout.“ Pamatuji si na Bojana, který když vyrůstal v Barceloně, tak se bál napít ze stejné lahve jako Messi. Jde o malý detail, ale on nikdy nepřišel na to, jak zcela naplnit svůj potenciál.
Jeho definice skvělého hráče
Jsou poměrně vzácným druhem – zaměřuji se u nich na tři principy: kontrola míče, rozhodování a herní projev. Skvělí hráči jsou schopni předvídat, jsou napřed před ostatními, vyrozumějí, co se zrovna stane. Ale myslím si, že kdyby hráči více sledovali své výkony, byli by ještě lepší. Všichni kluci, kteří jsou úspěšní, předvádějí konzistentní výkony a jsou schopní objektivně svou hru analyzovat. Skvělý hráč je na sebe tvrdý.
„Objevení“ Weaha a Thurama v Monaku
George přišel přímo z Kamerunu a nikdy by mě nenapadlo, že bude tak dobrý. Stal se nejlepším hráčem na světě (Ballon d’Or v roce 1995) a teď je prezidentem Libérie… je to pozoruhodné. Tenhle kluk měl víru, bylo to, jako by měl splnit nějakou misi. Na hřišti byl silný a inteligentní a vždycky šel do každého souboje. (O Lilianu Thuramovi) Pamatuji si, že hrával jako záložník… Kdybyste mi řekli, že tenhle chlapík odehraje 144 utkání za Francii, pochopitelně bych se usmál. Měl výjimečnou mentalitu.
Jeho působení v Japonsku
Chtěl jsem otestovat sám sebe a impulsivně jsem se tam vydal, k týmu Nagoya, který nevyhrával žádné zápasy. V mých 47 letech mě to změnilo v každém směru. Z prvních 10 zápasů jsme jich 8 prohráli a mám k tomu dobrou historku. Prezident si mě zavolal do své kanceláře a než jsem odešel, řekl jsem svému asistentovi, aby si zabalil, protože dostaneme padáka.
Směr konverzace se zdál být jasný
„Výsledky neodpovídají naším očekáváním, nebudete mít radost z toho, co se vám chystám říct, ale musíme se s touto situací vypořádat… Chystáme se propustit překladatele.“ Byl jsem překvapený a podařilo se mi zajistit, aby s námi dál pokračoval, zachránili jsme mu práci. Náhodou je tu dnes večer (minulé pondělí). Stal se mým přítelem. Kromě toho, moje zkušenost s Japonskem spočívala v konstantní izolaci. Vaše společnost jste pouze vy sám. Co se týče hráčů, stalo se něco, co jsem nikdy předtím nezažil. Zakázal jsem jim používat míč během tréninku nebo před zápasem, protože už byli mrtví. Připravovali se předem, aby dosáhli potřebného výkonu, a po něm byli totálně vyčerpaní. Museli jsme se zaměřit na jejich fyzičku.“
Jeho debut v Arsenalu v roce 1996
Věděl jsem, že tam byl fotbal vynalezen. V Anglii si nechávají lidé tetovat jména svých dětí a svých fotbalových klubů, ale to je vše, nic dalšího. Angličané jsou do tohoto blázni. Pocit, že někam patří, je velmi intenzivní. Ale když jsem tam přišel, nikdo mi nerozhrnul červený koberec (byl též znám jako „Arsene who“). Házeli na mě všechno možné. Bylo mi řečeno, že lidé mají nějaké mlhavé představy o mém životě. Řekl jsem jim, ať to vydají…nic z toho nebylo.“
Management jeho kabiny
Máte před sebou 25 šelem. Všechno vycítí, zejména vaše slabiny. Práce manažera může být shrnuta takto: o víkendu vyber 11 hráčů a učiň 14 nezaměstnaných. A potom to dělej stále dokola každý víkend. Je těžké s tím žít a také těžké to řídit. Musíte být inteligentní a nesmíte ztratit impuls. Před zápasy jsem se zabýval pouze hráči, kteří měli nastoupit, bylo zbytečné dělat si starost s ostatními. Ale od pondělí do středy jsem se musel zaměřit na ty zklamané a jak pozvednout morálku. Tím, že jsem byl pevný a upřímný, že jsem se zdržel svých zásad. Také musíte ukázat respekt, soucit a neotáčet se k lidem zády. Je příliš mnoho lidí, kteří ve fotbale trpí depresemi. Hráč, který nenastupuje, se cítí zbytečný, a je na manažerovi, aby to spravil, to bylo součástí mé práce.
49 zápasů bez porážky s Arsenalem
Přišli jsme o status Invincibles proti Manchesteru United v zápase, kdy rozhodčí na tom měl jistý podíl. Nebylo to zasloužené. Vlastně až zemřu, zeptám se Boha, kde jsou rozhodčí, než si vyberu mezi nebem a peklem. Pamatuji si, že sezónu předtím jsme byli venku neporažení, ale titul jsme ztratili kvůli výsledkům doma. A všichni hráči se do mě pustili, protože jsem řekl, že bychom mohli projít sezónou bez porážky. A v průběhu té další vítězné sezóny jsme vyhráli ligu 5 zápasů před koncem. Pamatuji si, že jsem jim řekl: „je to na vás, jestli se chcete nebo nechcete stát nesmrtelnými“. A oni to zvládli. Vítězové Premier League bez jediné porážky.“
Jeho definice dobrého manažera
Jsou to průvodci s určitým sebevědomím, jasným jednáním a pokorou. Mají víru v lidskost. Dobrý kouč nikdy nesmí zavřít dveře před kýmkoliv. Je důležité, klíčové mít neustále naději. Lidé vás často mohou překvapit, a to v dobrém, a poté sklidíte ovoce vaší trpělivosti a práce. Podle mého soudu má skvělý manažer vliv trojího typu: vliv na klub, na výsledky a na výkony hráčů. V Arsenalu jsem byl schopný postavit klub na definici jeho hodnot. Respektovali jsme tradici dělnického klubu, ale také jsme inovovali a chovali jsme se s integritou a na úrovni. Nikdo nesměl akceptovat průměrnost.
Od hráčů až ke správci hřiště, celý klub… to je prvním krokem, společným cílem. Nějaký detail? Květiny v boxu ředitele byly v barvách hostujícího týmu. Obecně má kvalitní manažer vliv na styl hry a na výsledky týmu. Ve velkém klubu chcete vítězit na úrovni, aby mohli fanoušci vstávat s úsměvem, než půjdou na fotbal. Nejpodstatnější je být dodavateli emocí, mít jasnou identitu. Trenér je někým, kdo se naprosto identifikuje se svým klubem. Musí se chovat tak, jako by tam měl zůstat navždy. Musí být věrný. Každý rok jsme dělali společné foto všech (kuchařů, správců hřiště) a já jsem k tomu dopisoval: „každý v klubu se počítá“. Musí panovat pocit sounáležitosti mezi hráči a zaměstnanci.
Náklady na Emirates stadium
Stálo to 430 milionů liber. Vložili jsme náš osud do rukou bank. Poté jsme museli prodat hráče. Bezpochyby šlo o nejsložitější období mého působení v Arsenalu. Pamatuji si chvíle strávené s architekty, co stavěli stadion… hodně jsem se toho naučil. Dnes má klub hodnotu 2 miliard liber, v té době to bylo 40-50 milionů. Na to jsem samozřejmě také pyšný. Šlo o nejmíň zábavnou část práce, ale byl to obrovský úkol. Odmítl jsem spoustu klubů, banky požadovaly, abych podepsal kontrakt na pět let, chtěli, abych zůstal v Arsenalu. Byl jsem posledním manažerem tohoto stylu, v dnešním fotbale není možné, aby jedna osoba zvládala vše. Finanční riziko je příliš velké.
Jeho kritika sebe samého
Dobrý manažer se o sebe stará. To si teď vyčítám. Zanedbával jsem sám sebe. Potřebujete sílu tygra, abyste byli úspěšní, ale postupem času vás to vyčerpá. Měl jsem spoustu schůzek během jednoho dne. Jen pro představu, chlapík, co chtěl koupit sekačku na trávu, šel za mnou. Vyřizoval jsem všechno. Je to práce, která přebere kontrolu nad vaším životem. A když jste s jinými lidmi, trávíte čas s rodinou, nejste plně přítomen. Zanedbával jsem své blízké. Obětoval jsem svůj život pouze jedné věci: vyhrát další zápas.
Čeho lituje v dobách v Arsenalu
Když jste manažer, jde pouze o to, co jste neudělal. Když hovořím s dalšími lidmi z vrcholového sportu, mluví pouze o věcech, které nevyhráli. Nepamatujete si, čeho jste dosáhli, ale spíše věci, které jste neudělali nebo své neúspěchy. Já s tím dokážu žít. Měl jsem mnohem lepší život, než se mi mohlo kdy zdát. Kdybyste mi toto všechno řekli, když mi bylo 19 v Alsasku, řekl bych vám, ať odsud vypadnete.
Rozloučení s Arsenalem
Cítil jsem se, jako bych byl na svém prvotřídním pohřbu. Lidé byli skvělí. Ukázali svůj vděk. Anglie tuto schopnost má. Neplakal jsem ani nebyl nervózní, jelikož jsem se naučil se obrnit. Kdybych nebyl schopen kontrolovat svoje emoce, nepřežil bych to. Naučil jsem se je držet pod kontrolou.
Jak zvládat tlak
Být profesionálem znamená podávat dobré výkony pod tlakem. Bez ohledu na sebevědomí. Když slyším hráče vysvětlovat špatný výsledek nedostatkem sebevědomí, nesouhlasím. A takto poznáte velké hráče, kteří se liší od ostatních. Představte si, že byste měl podstoupit operaci srdce, chirurg přijde do místnosti a řekne vám: „Momentálně se necítím příliš sebevědomý, ale udělám, co budu moct.“ Je to něco, co chcete slyšet? Nikoliv.
Zvládání velkého ega v kabině
Pokud nějaká hvězda podává skvělé výkony, každý to akceptuje. Pokud není na správném levelu, kabina to pozná. Problém s hvězdami je, že mohou zabírat příliš místa. Během zápasů i mimo ně musíte najít rovnováhu. Pamatuji si, jak si nikdo nedovolil nepřihrát Thierrymu Henrymu, jelikož byl tak výraznou osobností.
Jeho vztah s Henrym
Nikdy svým bývalým hráčům nevolám, pokud vše jde tak, jak má. Jemu jsem ale zavolal, když zažíval těžké chvíle v Monaku, abych ho povzbudil, aby se nevzdával. Pokoušel jsem se mu volat, když byl propuštěn. V tuto chvíli stále smutní, navrhl jsem jeho agentovi, že zorganizujeme večeři. Chystáme se na to.
Změna v Arsenalu pod Emerym
Řeknu vám pravdu, nikdy mi nezavolal. Budu fanouškem Arsenalu do chvíle, než zemřu. Zůstávám fanouškem a chci, aby se nám dařilo. V tuhle chvíli je všechno v pořádku.
Zvěsti o tom, že půjde do PSG
Nejsem kandidátem na žádnou pozici. Jsem někým, kdo se řídí svou intuicí a inspirací. PSG mají skvělý tým, v Lize mistrů jsou trochu prokletí, ale nesmíte zapomínat na vše ostatní (tituly ve Francii). Budou úspěšní v překonání poslední překážky. Netrpělivost je reálná a intenzivní kolem tohoto klubu. Reprezentace? Možná, ale pokud se tak stane, bude to před Mistrovství světa (v roce 2022 v Kataru). Musím se rozhodovat, jak lépe trávit svůj čas, 35 let jsem se nezastavil. Chtěl bych najít kompromis mezi sdílením mých znalostí a zároveň mít čas pro sebe – na lidi, které jsem celý život zanedbával.
Jeho názor na Ligue 1
Myslím, že Premier League je nejlepší na světě. Ligue 1 je velmi nevyrovnaná. Někdy se dívám na skvělé týmy, potom jsou za týden k nepoznání. PSG by nyní mohla jít na prázdniny a stejně by byla mistrem. Aby byla Ligue 1 opět vzrušující, musí tu probíhat souboj o titul mezi několika týmy. Avšak budoucí televizní práva a francouzský styl trénování udržují tento sen naživu.
/arseblog.com/
