Pokud potřebujete někoho přesvědčit o tom, že být fotbalovým fanouškem skutečně stojí za to, pusťte mu záznam sobotního mače. Na WhiteShite Lane se konala menší oslava fotbalu a Arsenal u toho nemohl chybět. Ve skutečnosti si přisvojil hlavní roli. Přiznám se, že do Hvězdy jsem vyrážel s optimistickým tipem 2-1 (spíše mi vnitřně bylo blbé nevěřit Gunners) a v duchu jsem si říkal, že remíza mi večer rozhodně nezkazí. Nezkazila!
Když pominu Unbeaten sezónu, tak fandění Arsenalu je dost často pěkný očistec – ale to není jenom případ Kanonýrů, zeptejte se fanouška jakéhokoliv jiného klubu. Popravdě řečeno goonas jsou na tom ještě skvěle, co musí říkat takoví fans Wolverhamptonu nebo West Bromu? Zápasy jako ten sobotní jsou pak odměnou za to utrpení, které musíme často přestát. Zkuste vymyslet něco jiného, co vám z víkendu, kdy bojujete s doznívající kocovinou, začínající nemocí, rodina napůl chcíplá tak, že jediné tři hodiny, které urvete pro sebe si vyhradíte fotbalu, co vám z něj udělá naprosto skvělé dva dny? Výhra 3-1 na White Shite Lane rozhodně.
Mourinho byl jistě zase nespokojen, jako před třemi roky, kdy jsme na WSL vyhráli 5-4, ale pro ostatní fotbalové fajnšmekry to musel být skvělý zážitek. Fotbal nahoru dolů, který klidně mohl skončit znovu s devíti góly, ale vzhledem k tomu, že Adebayor se zastřeloval poněkud déle, Diaby mušku seřizuje velmi pozvolna, na druhé straně sedmnácti milionový Bent má levou nohu opravdu levou, Keano se bojí albínů a Berbatov je… prostě Berbatov, to skončilo pouze hubených 3-1.
První půle začala v duchu našich loňských sousedských návštěv, dost brzo jsme prohrávali. Osobně bych vinil z gólu Almuniu, protože přesto, že to Bale kopl fantasticky, nemůžu si pomoct, ale za to jak a kde stojí hráči ve zdi je zodpovědný gólman. Zbytek poločasu byl pak klasika na jakou jsou gooneři zvyklí. Nemůžu si vzpomenou na jedinou pořádnou šanci slepic, zato Arsenal pálil co se dalo. Adebayor, Hleb a zejména Diaby. Jeho břevno volalo po gólu ještě půlhodiny po tom. Poločas 1-0. Hned po změně stran se Almunia šel podívat na nějaký hrbol ve středovém kruhu, po cestě si nevšimnul Berbatova, jak peláší na prázdnou bránu a nebýt Tourého a jednoho z jeho TOP3 zákroků, tak to bylo 2-0. Hned chvíli poté Ade usoudil, že s vyrovnáním je ještě potřeba chvíli počkat a dokonalou Sagnovu přihrávku poslal proklatě vysoko. Takže jsme museli čekat až do 65. minuty. Výborně hrajícího Flaminiho sestřelil ten jejich Joudastone a Cesc se postavil k přímáku, podobnému z jakého jsme vyrovnali letos v dubnu. Jenže ho totálně zazdil rychlou rozehrávkou. Nevím co udělali londýnští bobíci s tím SpursFanem, co v ten moment vběhl na hřiště, ale pokud měli pocit, že si zaslouží absolutní trest, tak ho mohli klidně nechat po zápase stát před WhiteShite Lane. Opakovačku zvládl Fab na jedničku a bylo. 1-1. Almunia pak částečně odčinil svůj výlet a sebral Keanovi z nohy gól, Berbatov trefil Clichyho a přehlavičkoval prázdnou bránu, takže nakonec přišlo to, co přijít muselo. Protiútok, který bychom ještě v květnu vezli až do branky, utnul Fabregas fantastickou střelou ze 30ti metrů a England No. 1 neměl šanci. Pohled na fanoušky slepic za bránou v tento moment je k nezaplacení. Záznam si pouštím spíše kvůli nim, než kvůli Cescově střele, jakkoli byla fantastická. 1-2. Bent nám pak ještě ukázal, jak výhodně se dá investovat 17 mil. liber, ale jinak jsme posledních deset minut odehráli v relativním klidu. Komentátoři na SkySports na začátku nastavení připomínali dubnový zápas, kdy se za stavu 2-1 pro Gunners přidávaly čtyři minuty a kdy nakonec slepice vyrovnaly v posleních vteřinách. I tentokrát se nastavily 4 minuty, jenže gól v posledních vteřinách dal tentokrát Arsenal. A jaký! Adebayorovo zpracování Cescovy přihrávky? Naprostá fantazie. Střela, po které se Robinson vymrštil, což udělal pouze pro to, aby nevypadal, že jenom blbě čumí, protože tohle se chytit nedalo. 1-3. Jestli bych dal leccos za lístek na lednový zápas s ManYoos, kdy jsme vyhráli 2-1, tak za možnost být v sobotu na WSL by člověk snad nabídnul i vlastní život. Mírnou kompenzací byla alespoň hojná účast frakce SAG ve Hvězdě. Že jsme si to užili?!
Osobně si myslím, že klíčem, který nám v druhém poločase otevřel cestu do branky Spurs bylo střídání Diaby – Rosický. Mám Aboua hodně rád, ale na kraji zálohy mi přijde poloviční. Zato Rosa byl včera odpočatý, nadržený a jeho podíl na druhé a třetí brance jsou neoddiskutovatelné. Ještě více bych ale vyzdvihnul několik hodně důležitých obranných zákroků před naší šestnáctkou v závěru, jako třeba ten před naším třetím gólem. V sobotu se mi opravdu hodně líbil. Stejně jako Sagna a Flamini, nemluvě o Tourém!
Osobně jsem trochu rozpačitý z výkonu Manuela. Výlet při Berbatovově šanci se nemohl naučit od nikoho jiného, než od Jense. Jenže Lehmanna 2 my nepotřebujeme. Potřebujeme někoho, kdo nám nabídne větší jistotu, než byl schopen předvést na začátku sezóny Jens. Ale tu jsem, i přes skvěle vyběhnutí proti Keanovi, v sobotu moc necítil. Mimochodem, pochopili jste někdo ten Hliníkův účes? To nebyla jen nějaká letní sázka? To se snad zhlídnul v té albínské gorile co mají v Mnichově, ne? Dost chyb napáchal vzadu taky Gilberto, ale u něj bych to přičetl za a) fotbalu "všechno do útoku", který ho občas strhnul, b) nutnosti hrát mimo svůj oblíbený post, c) den předtím se vrátil z repre v Jižní Americe. Zítra proti Seville se ale něco takového nesmí opakovat. Kanouté není Bent.
Pá poznámek ke slepicím. I když se to u goonerů nenosí, ocenil bych u nich dvě věci. Tottenham ve své zoufalé snaze porazit Arsenal se neuchýlil k antifotbalu, jaký umí snad jen na severozápadě (od letoška se hlavní guru Alardyce přesunul na nejsevernější severovýchod, takže asi budeme moct brzo mluvit o epidemii severu), ale naopak se nás snažil dostat útočným fotbalem. To se mu sice vymstilo, ale i díky nim jsme si my, fanoušci, zápas pořádně užili. Otázka je, jestli by dokázal hrát jako to umí Blackburn. Myslím, že vzhledem k hráčům, které mají ne. Druhá věc je, že se hrálo na derby nebývale čistě. Člověk, kterému je rivalita Yidos – Gooners úplně ukradená si musel zápas hodně užít.
Sevilla zítra večer, což znamená další tuhou prověrku připravenosti dovést tuto sezónu do úspěšného konce. Do té doby se můžete potěšit dlouhým, ale fantastickým rozhovorem se členy legendární obrany Gunners. Matygol vám tímto posílá do Timesů . (Ne, opravdu to nebude nikdo překládat).
Zatím, Hans
