Tomáš Rosický už patří mezi třicátníky. Že by nastal zlom v životě kapitána fotbalové reprezentace, která se chystá na důležitý kvalifikační zápas proti Skotsku?
Hned po narození mu dědeček daroval míč a na něj napsal věnování: „Tomášku! Já ti přeji v tuto chvíli, abys byl vždy plný síly. Neb celý svět ví dozajista, že narodil se fotbalista.“
Ne, tehdy to svět ještě nevěděl, jak by také mohl, ale nyní o tom nepochybuje nikdo. Tomáši Rosickému bylo v pondělí třicet let. V obličeji klíčového záložníka národního týmu byste ta léta hledali marně. Svým chováním vzbuzuje pořád jaksi dětský dojem.
„Tomáši, jak vám je coby třicátníkovi?“
„Normálně, nevím, co k tomu říct…“
„Cítíte se starší?“
„Ne, cítím se stále mlád…“
„Svádějí kulatiny k bilancování?“
„Nesvádějí…“
„A když vás o to poprosím?“
„Bilancovat se má až na konci a tam zdaleka nejsem…“
A „šlus“, veškerá sláva kolem nejlepšího českého fotbalisty současnosti je tím odbyta. Rosický i v pondělí naplnil krédo, které si sám mimoděk zvolil při jednom rozhovoru: „Na okecávání moc nejsem, nechte mě hrát.“
Pravda, v pátek žádné řečičky nepomohou: v ten den musí kapitán Rosický dovést reprezentaci k vítězství nad Skoty v kvalifikaci o Euro 2012, aby se po zářijové porážce s Litvou nestal turnaj pouhou chimérou.
„Teď vám každý bude tvrdit, jak si na Skoty věří, nic jiného vám logicky říct nikdo ani nemůže. Ale jestli je to pravda, to se uvidí teprve tehdy, až se začne hrát,“ potvrzuje malou hodnotu velkých slov brankář Petr Čech.
Právě on byl posledním českým hráčem, s nímž se Rosický utkal, když jeho věk ještě začínal dvojkou: v neděli vyhrála Chelsea s Čechem v bráně v hitu anglické ligy 2:0 nad „Rosického“ Arsenalem.
Zatímco gólman o šlágru dlouze a poutavě povídá, záložníka ani toto téma nepřiměje k obšírnějšímu monologu. „Hrál jsem jen chvíli,“ komentuje svých 20 minut v utkání, do kterého zasáhl jako náhradník, a na lichotku, že hru oživil, prohodí: „To je mi prd platný.„
Proti Skotům bude hrát Rosický jistě od začátku, jen nenadálé zdravotní problémy mu v tom mohou zabránit. Však si také třicetiletý muž, jenž si se zraněními „užil“ své, nic jiného než zdraví k narozeninám nepřeje.
Tedy vlastně ještě něco… Od sponzora dostal Rosický v pondělí třicetilitrový soudek piva, od spoluhráčů po večeři dort a tvrdí: „Přeju si zdraví a v pátek tři body. Pak budu spokojen.“
/Filip Saiver, Mf Dnes/
