Gooner, Michal, Dave, Matrix, titi, Blejchi, Matygol, DAN on Tour
SV Mattersburg 1:2 Arsenal
Aliadiere 5, Hoyte 53 – Patocka 68
Arsenal : Almunia (46. Poom) – Cygan (60. Toure), Connolly (46. O'Cearuill), Hoyte (60. Eboue), Traore (66. Connolly), Randall (60. Rosicky), Flamini, Song, Hleb, Bendtner (46. Lupoli), Aliadiere (60. Adebayor).
Jelikož včerejšího výjezdu se nezúčastnil brněnský gigolo Freddie alias Ondřej K. musím se jeho těžké role redaktora všech akcí Supporters Clubu zhostit já. Omluvte sníženou kvalitu psaného slova :).
Po loňském výjezdu do Ritzingu jsme i letos netrpělivě očekávali až vedení klubu zveřejní seznam prázdninových přátelských utkání. Po mistrovství světa jsem příliš nevěřil, že by se Arsen Wenger rozhodl opět zajet na soustředění do Rakouska, ale opak byl pravdou. Po zvážení pro a proti a především délkou Onderovy dovolené byl zvolen prvoligový Mattersburg.
Po složitém domlouvání přes ICQ se vykrystalizovala devítičlenná skupinka Gooners. Měl jsme trošku obavy, abychom se vůbec našli, neboť plán jízdy jak by řekl Michal nebyl zrovna dokonalý, ale prý budeme všechno řešit operativně. Dan, Blejchi, Marek alias Pepin alias Mucha ( dále už jen Marek) s půlhodinovým zpožděním a návštěvou v Bohumínské nádražní restauraci ( brrrr ) jsme vyjeli vlakem směr Olomouc na hlaváku v Ostravě se k nám přidal Lukáš, který musel, ale cestovat do Brna, kde ho měl nabrat do svého vozu Matygol, který zase cestoval sám z Milovic u Kolína a společně jsme se měli vydat do Bratislavy, kde nás čekali Dave s Ondrou.
Po příjezdu do Olmiku nás vyzvedl Michal samozvaný král Hané se svým bratrem, který se ujal role šoféra, i když po cestě z něj vypadlo, že vlastně fandí Barceloně. Což už jsme museli tolerovat nebylo, kde vysednou. Do Brna nám několikrát připomenul kdo v tom květnu vyhrál tu ušatou trofej. Mé srdce krvácelo ) . S Matym a Lukášem jsme se srazili za Brnem na benzince, kde nás neopomněli z gumovat dopravní policisté s úderné jednotky Anakonda 12. Hoši, Hoši !!! V Bratislavě jsme bez problému našli dvojici slovenských Gooners. Onder bývalý abstinent a odpůrce pivního moku nás přivítal lahváči zlatého bažanta říci ne nemělo smysl. Do Mattersburgu jsme v pohodě dojeli kolem 15.15. S hledáním stadionu taky nebyl problém stojí při vjezdu do města. Ondro nás trošku postrašil, že zabukované lístky do Piešťan zatím nedorazili a budeme muset vyjednávat s místními pokladníky o náhradních lupenech. Naštěstí nás s Matym jenom lehce obelhávali a po fyzickém na tlaku prozradili, že lístky jsou na kase číslo 3 v 16.30.
Na parkovišti dojel další vůz s českou poznávací značkou. Někdo s davu plácnul „ Asi přijeli se sportu se podívat na Rosu. Že jste tady na Rosického ??? „ Chlapík s obrovským fotoaparátem naši verzi potvrdil a bez varování nás začal fotit. Jeho kolega se nám představil jako Pavel Hartman z deníku Sport. A ptá se nás „ Hoši vy jste přijeli kvůli Rosickému.“ odpověd na sebe nenechala dlouho čekat “ Ne my jsme tady kvůli Arsenalu .“ Asi dvacet minut jsme dobře pokecali o činnosti supporters clubu, webu gunners.cz, zápasech Arsenalu na kterých jsme byli, Rosickém, lístcích na zápasy, o české lize, MS. Na oplátku jsme chtěli vedět zda přes rosu neví nějaké novinky ohledně gunners, ale prý Rosický má zatím zakázáno komunikovat s medii. Tak příště. Pan Hartman slíbil, že článek vyjde v dnešním vydání Sportu.
Po vypití dvou plechovek pivka z BILLY jsme vyrazili očekávat před stadak příjezd hráčů. Překvapivě jsme chytili dobré fleky. Uzká ulička s nízkým plotem dala očekávat, že ulovíme výborné fotky a popřípadě nějaký podpis. Asi za dvacet minut čekání, které jsme si zkrátili zpěvem oblíbených songu dojel šedý bus s výpravou Arsenalu. První vyšel Pat Rice následovaný Arsenem Wengerem, který neodmítl několik podpisů a před námi si na schodu málem zlomil kotník, ale nehodu vzal s úsměvem. Hráči podle chuti podepisovali nebo se rychle vydali do kabin. Nejdéle vydržel s volkmenem na uších Manu Adebayor, který musel dostat od Wengera v šatně asi za uši, protože došel tak deset minut po něm.
Co napsat k zápasu. Zápas sledovalo 13000 diváků, ale atmosféra byla hodně komorní. Dostali jsme lupeny pod krytou tribunou, ale bohužel na stání. Sakra mně boleli nohy. V prvním poločase jsme za standartky dali rychlý gól. Trefil se Aliadiere. Hned na to po krásné narážečce šel Hleb sám na bránu, ale neobstřelil golmana. Domácí začali hodně otevřeně, ale rychle si to rozmysleli. Jinak by asi chytili pěknou čočku. Zápas se odehrával především ve středu pole. Almunia se vyznamenal, když chytil dvě dobré šance Mattersburgu. Dobře hráli krajní beci Traore s Hoytem a v útoku Aliadiere, která vypadá, že má formu. Možná se letos na Emirates Stadium udrží. Naopak slabý byl levý záložník Randall a na hrotu Bentdner, který chtěl si chtěl z domácích udělat treninkové kužele, ale moc mu to nevycházelo. Na tribuně jsme se shodli, že by měl dát nejdřív dva góly a pak si s nich dělat voly.
V druhém poločase jsme se těšili, že nastoupí čtveřice navrátilců s MS, ale do zápasu naskočil O Cearuill a Lupoli. Z náhodné akce jsme zvýšili Hoytem na 2:0, když mu balon dobře přepustil v mrtvém ofsajdu stojící Lupoli. Asi v 60 minutě naskočili do špilu Adebayor, Eboue, Rosický a Toure. Domácí hrozili ze standartek, ze kterých nejdříve trefili břevno a pak snížili na 1:2. Výsledek jsme v pohodě aktivní hrou udrželi. Na Rosickém bylo vidět jakou má chuť do hry. Byl mnohem efektivnější než na druhé straně hrající Hleb, který se opět zamotával ve své kličkované. Eboue svými průniky zatavil krajního beka Mattersburgu, který toho měl opravdu plné zuby. Po závěrečném hvizdu na hřiště vyběhlo asi 1000 fanoušku a hráči měli co dělat,aby se davem protlačili do šaten. My se vyfotili na místním hřišti a po zkušenosti z loňského Ritzingu se vydali k busu Arsenalu.
Rozdělili jsme se na dvě skupiny. Jedni lovci autogramu a já, Marek a Blejchi tajně doufali v nějaké fotky s hráči Gunners. Vybrali jsme si strategické místo kousek od busu. Po několika minutách čekání začali vycházet první hráči, kteří nás nějak míjeli. Až jsme si museli zavolat Rosu 🙂 Na Tomášovi bylo vidět, že je celkem unavený, ale foto s námi neodmítl. Popřeli jsme mu hodně zdaru a což nám poděkoval a odebral se do busu. Digital mně zklamal na fotce vyšel Blejchi, Rosa a moje ruka. Sakra Maro jak to fotíš ??? tohle nebylo moje jediné zklamání tohoto výjezdu:) Další na řadě byl Alex Hleb. Osvědčeným způsobem jsme na něj zavolali „ Saša pažalsta „ Unavený Alex odpověděl „ Ale bystro „ pěkná fotka 🙂 Kolo Habib Toure jeden z mých nejoblíbenějších samozřejmě neodmítl s fotku. Už vím co si dám jako tapetu na komp. Sorry Maro nechtěl jsem vyfotit tvůj obrovský pupas, Blejchiho obrovský pupas a od Kolečka vanočku. Vím hlavy na te fotce chybí :)) Nejvíce si to užíval Mathiue Flamini, který se snad podepsal úplně každému a s námi samozřejmě vyfotil. Nějaký kustod už ho musel tahat do busu. „ Mathiue my už opravdu chceme jet „ Když nastoupil přeběhl celý autobus a usadil se místo řidiče a pěkně nás hecoval tak jsme mu pořádně zazpívali. Super Borec. Na rozdíl od fracka Lupoliho, který prošel celým kordonem bez jediného zastavení a nějakého anglána, který chtěl podpis na dres pořádně vyfakoval. Prostě normální taloš. Takové chování se mi extra nelíbilo.
Při odjezdu jsme se domluvili, že se setkáme na slovenské hranici, zhodnotíme, výjezd a dáme nějaké pivko. Bohužel osádka Matyho vozu se za Mattersburgem ztratila tak jsme akci zhodnotili v Olmiku v nějaké hospě u Ropáka nebo tak nějak. Michal sál jako houba a pochvaloval si podepsaný venkovní dres. Ani podpis cygana mu nevadil 🙂 V 4.40 jsme byli v rodném městě a všichni se těšili na středeční sport. Mně čekalo překvapení číslo dvě: Já sakra nejsem na fotce ve Sportu !!!!!Pane Hrouda co jste to vybral za fotku. Já tam prosím chybím 🙂 Budu muset poslouchat hloupé připomínky těch dvou zoufalců co se mnou cestovali :).
Všichni, kteří plánujete zajet na druhý přátelský zápas do Swadorfu neváhejte !!!! Fotky s výjezdu budou nasledovat. ARSENAL4EVER
