Abychom si připomněli devět let od té doby, co Tomáš Rosický podepsal pro Arsenal, znovu vydáváme interview z Arsenal Magazine, které bylo prvně vydáno v březnu 2014. [přeloženo poprvé – pozn. redakce :-)]
Úsměv, který se plíží přes obličej Tomáše Rosického, když dává rozhovor pro Arsenal Magazine je fascinující. Je to trochu překvapivé pro člověka, který není znám pro svou lásku k médiím. Ale Tomáš může být plně spokojen s průběhem své sezony, která se dá nazvat hvězdnou.
Třiatřicetiletý hráč je pravděpodobně v nejlepší formě své Arsenalské kariéry a zatímco trvá na tom, že není na něm aby to posoudil, jeho výkony poskytují pádné důkazy.
Shrnutí zatím zahrnuje jeho skvělé výkony v Dortmundu a Newcastlu, stejně jako domácí zápasy proti Neapoli a Liverpoolu – a kdo by mohl zapomenout na jeho sprint a následné přelobování Huga Llorise v pohárovém zápase proti Tottenhamu?
V týmu Arsenalu, který se hemží spoustou kreativních záložníků, přináší Rosický něco svěžího – impuls. Mesut Özil může mít lstivost, Santi Cazorla dovednost a rychlé nohy, Jack Wilshere agresivitu, ale energie, přímá povaha a schopnost změnit rychlost hry se u českého záložníka ukázala jako nesmírně důležitá.
Je to unikátní vlastnost, kterou oceňuje Arsene Wenger i jeho spoluhráči. „Podle mého názoru patří Tomáš mezi nejlepší záložníky v Premier League,“ řekl nedávno Özil. „Když se podíváte na to kolik odevzdává týmu a jak si užívá být na míči, tak nám dělá radost mít takového hráče v našich řadách.“
Tento pocit je jistě vzájemný, ale úplně to nevysvětluje jeho úsměv. Ne, důvod pro to je zcela jiný: právě se dodíval na zápas, kdy český hokejový tým porazil 4:2 Lotyšsko na Zimních Olympijských hrách v Soči. Pyšný syn Prahy teď míří na zlato.
„Jsem velký fanoušek ledního hokeje – je to můj koníček a jedna z mých vášní. Myslím, že můžeme získat medaili, protože máme dobrý tým, ale ten mají i ostatní. Kanada, Spojené státy, Rusko, Švédsko a Česko – všichni mají dobré hráče. Bude to dobrý turnaj, ale je těžké předvídat vítěze, protože každý je silný.“
Tedy stejně jako tato sezona Premier League. Arsenal si užívá vynikající sezonu, ale TOP 4 dělí jen čtyři body, takže to vypadá na těsný závěr. Ale Tomáš, který vyhrál tři tituly se Spartou Praha mezi lety 1998 a 2001 a poté titul v Bundeslize s BVB v roce 2002, si je jistý, že tento tým je na tom lépe než předchozí inkarnace Arsenalu.
„Čekáme, že po cestě narazíme na překážky. Vyhrál jsem ligu v Německu a bylo to mnohem více jako na houpačce než letos. Nemůžete očekávat, že během sezony půjde všechno hladce. Pro mě je nejpodstatnější ukázat bojovnost a hlad po titulu. Krásný fotbal vám vždycky nepomůže porazit soupeře.
Například když jsme nedávno jeli do Southamptonu a Liverpoolu, velký rozdíl byl v tom jak od začátku hráli mnohem agresivněji než my. V podstatě, když naše agrese neodpovídá té od soupeře, nemůžeme čekat, že v každém zápase zvítězíme jen za pomocí našich fotbalových dovedností. Takhle to nefunguje. I přes to se nebojím, protože jsme to v této sezoně ukázali několikrát. Vím, že náš tým je toho schopný.“
Tomáš je inteligentní myslitel a student hry. Je to fascinující charakter, který je obklopený protiklady. Přezdívaný „Malý Mozart“, přesto velký fanoušek heavy metalu. Jeden z nejzkušenějších hráčů Premier League a přesto jeden z nejenergičtějších. Tichý a skromný člověk mimo hřiště a přesto jeden z nejhlasitějších a nejnáročnějších členů týmu na hřišti. Je v něm jistě mnohem více než se na první pohled zdá.
Užívá si být součástí změněného týmu Arsenalu, který se teď může nejen postavit fyzické povaze některých protivníků, ale ve skutečnosti vypadá, že se na tuto stránku hry těší. Tomáš je v tomhle v popředí. Křičí na své spoluhráče, létá do soubojů a žene tým kupředu nejen slovy ale i skutky. A když vidí kolem sebe Pera Mertesackera, Jacka Wilshera a Mathieu Flaminiho, ví že tento tým má na to, aby získal úspěch na který tento klub tak dlouho čeká.
„Chlapi jako Per, Mathieu a samozřejmě já – to je to, o co se snažíme. Mluvíme na sebe dokonce i na tréninku. Před zápasem mě spoluhráči neuslyší, protože se snažím koncentrovat sám na sebe. Ale na hřišti mluvím, křičím a řvu, protože chci každého nabudit. Myslím, že to je ta správná cesta, jak získat titul, protože si myslím, že na to máme.
Máme v týmu bojovníky jako je Mathieu, Jack a také Ramsey, kteří si užívají fyzickou část hry a můžou udělat rozdíl. Mathieu je typ hráče, který nám v minulosti scházel. Neměli jsme typ hráče, který každému ztíží život. Jsem rád, že je zpátky – jsme přátelé od jeho prvního působení v Arsenalu, takže jsem byl potěšen, když se vrátil. Potřebovali jsme jeho kvality.“
Rosický a Flamini byli součástí posledního týmu Arsenalu, který měl největší šanci na titul v sezoně 2007/2008, ačkoliv Tomáš zmeškal druhou polovinu sezony kvůli vážnému zranění kolenní šlachy, které ho vyřadilo ze hry na 18 měsíců. Zatímco akceptuje skutečnost, že existuje jistá podobnost mezi současnou sezonou a tou z roku 2007, přesto věří, že tento tým má něco navíc oproti svým předchůdcům.
„Když se podíváte na pozice v tabulce, tak je to velmi podobné jako v sezoně 2007/2008,“ řekl s úsměvem. „Ale je tam rozdíl, protože si myslím, že tento tým je schopný více bojovat. V sezoně 2007/2008 to byl skvělý tým, který mohl hrát skvělý fotbal. Měli jsme zálohu, měli jsme Robina van Persieho vepředu a Emmanuela Adebayora v nejlepší formě, takže to byl velmi talentovaný tým. Prohráli jsme v závěru, protože se zranil Robin, Eduardo a já a poté jsme začali ztrácet body. Letošní tým je silnější než býval. Je agresivnější než býval v sezoně 2007/2008. „
***Druhá část bude zveřejněna nejpozději příští týden.
