Ahoj, kanonýři!
Rád bych se s vámi podělil o nevšední zážitek ze zájezdu do našeho fotbalového svatostánku. Jako každý muslim musí alespoň jednou za život do Mekky, tak by každý správný fanoušek měl alespoň jednou navštívit Emirates Stadium (ti šťastnější zvládli i Highbury).
Již delší čas jsme si s kamarádem Markem říkali, že by bylo fajn vyrazit. Marek sice už “povinnost“ jednou splnil, ale tehdejší výlet na zápas PL skončil bezbrankovou remízou. I on se tak mohl těšit na případný nový zážitek v podobě gólu.
Měli jsme za sebou jednu neúspěšnou žádost na zápas PL z minulé sezóny, proto jsme si nedělali přílišné naděje. O to větší byla radost, když to klaplo. Pojedeme do Anglie, na Emirates Stadium a k tomu ještě na Champions League! Pro mě hattrick v poprvé.
Začalo velké těšení a zařizování letenek a ubytování. To jsme sehnali v Islingtonu, pěšky přibližně půlhodinku od stadionu. Komunikace s naším fanklubem byla perfektní a lístky a veškeré informace jsme dostali včas. Díky.
Naši tour jsme naplánovali na tři dny od úterý do čtvrtka. Zápas se měl odehrát ve středu.
První den jsme přiletěli v poledne a zbytek dne si vyhradili na courání po památkách. A protože se ChL hraje večer (v Anglii už od 20 hodin!), tak vlastně i středeční dopoledne.
Odpoledne jsme již věnovali prohlídce muzea Arsenalu, návštěvě fanshopu Armoury a také prohlídce stadionu v rámci Matchday tour. Samozřejmě jsme se navnadili i procházkou kolem stadionu a zašli se podívat i na to, co zbylo ze stadionu Highbury.
Musím podotknout, že jsme potkávali především fanoušky hostí (palec nahoru, že měli zájem i o muzeum Arsenalu), ale vzhledem k tomu, že do zápasu bylo ještě daleko, je to vcelku pochopitelné.
Na stadion jsme vešli s předstihem, abychom stihli zhlédnout rozcvičku a ochutnat oficiální, licencované a tak trochu nanicovaté pivo (no co, přišli jsme hlavně na fotbal:-). Seděli jsme nad fanoušky RC Lens a když vešli naši borci, byl to slušný hukot, tedy popravdě spíš bukot. Stadion byl totiž zatím zaplněný domácími příznivci jen zřídka.
Musím přiznat, že pro mě byl velký zážitek, už jen možnost vychutnat si znělku Ligy mistrů přímo na stadionu. A pak už to jelo – výkop, naše první šance, náš první gól. Po tom, co jsme si zařvali GÓÓÓÓÓÓL nám spadl kámen ze srdce. To jsme ještě nevěděli, že nás čeká doslova gólová smršť! Během patnácti minut 4 branky (Havertz, Jesus, Saka, Martinelli). Měl jsem pocit, že na ochozu víc stojíme, než sedíme. První poločas se hrálo na “naši branku“, což ještě celkový zážitek umocňovalo. A mít vedle sebe další dva parťáky z našeho českého SC, bylo taky fajn. Poté se hosté dostali přeci jen trochu dohry a ohrozili naši bránu. Raya si však tyče před zápasem postavil dobře a míč se od jedné pouze odrazil. Za zmínku také stojí zapálení světlic fanoušků RC Lens, za což na ně po zásluze bučel celý stadion a taky schytali nejeden nelichotivý chorál. V nastaveném čase se pak ještě trefil náš kapitán a do šaten jsme šli za stavu 5:0.
O poločasové přestávce se mluvilo o možném pokoření gólového rekordu ChL, což se nakonec nenaplnilo. Ve druhém poločase gólové hody rozšířil pouze Jorginho z penalty.
Musím říct, že solidní výkon předvedli i fanoušci hostí, kteří byli po celou dobu slyšet, a i za nepříznivého stavu si fandění užívali.
Pokud mě paměť neklame, pak v tomto zápase úřadoval VAR pouze dvakrát a v obou případech v náš prospěch (první gól a penalta ve druhém poločase). Je to tak trochu pekelný nástroj, když si představím, že by první gól odvolali kvůli milimetrovému ofsajdu. Tolik zmařené radosti. No uvidíme, kam fotbal ještě dospěje.
Po zápase jsme pěšky vyrazili k našemu hotelu a výhru oslavili pintou ve vedlejší hospodě.
Ve čtvrtek po poledni nás čekala cesta domů. Předtím jsem si ale dopřáli vydatnou anglickou snídani a pak jsme vyrazili obhlédnou stadion našeho největšího rivala a nestačili se divit. Z “kurníku“ toho bylo vidět pramálo, je téměř celý obehnaný zdí a přístup k němu není. O to víc se mi líbila atmosféra, kterou ve mně vyvolala návštěva (a i jen pouhý pohled na) Emirates Stadium. Vážně slepicím není co závidět.
Chtěl bych ještě jednou poděkovat našemu oficiálnímu fanklubu za zařízení lístků a umožnění tohoto nezapomenutelného zážitku. Velké díky.
Fotbalu zdar, Arsenalu zvláště!
Ondra a Marek,
