Na dotazy novinářů poslední dobou odpovídá nervózně. Už z něj neoplývá zdravá energie. A tak je na místě otázka. Mikel Arteta – je to muž, který za všechno může?
Čas letí jako voda. Tedy relativně. Španělský kouč u Gunners získal dvě trofeje, podařily se mu skalpy gigantů světové kopané. Vše vypadalo růžově…
Jenže stejně jako u jeho zkušenějšího předchůdce se cosi změnilo. Otázkou zůstává – co?
Může za to negativní situace okolo Mesuta Özila?
Může za to vyprahlý střelecký prach Auby?
Může za to skutečnost, že když se poprvé dostal do krize, tak netuší, jak se chovat?
Možná dostatečná sebereflexe. Mikel Arteta po Tottenhamu uvedl: „Můj tým měl velkou touhu, chuť. Kompletně dominoval zápasu. Na konci dne je vše o koncovce. Soupeř měl dvě situace a vstřelil dvě branky. Měli jsme 54 centrů, ani nevím, kolik střel…“
Nuže, úhel pohledu.
Dovolte mi nyní citaci jednoho nejmenovaného trenéra.
„Člověk někde musí někde začít. Někdo přeskakuje a řeší problémy. Trenéři nemají tolik natrénováno v první druhé lize a vidíte chyby, taktické a další. Jedna věc je vybudované jméno, druhá tréninky. Je to pak i o štěstí, jaký máte pohled na hráče. Po sérii tří proher už možná víte, jak zareagovat. Fotbal ale není jednoduchý. Čím více vyhráváte, tím více se soupeři na vás chystají. Skončíte v neděli, musíte znovu začít v pondělí. Je vždy potřeba pracovat každý týden.“
Samozřejmě. Mikel byl dlouho asistentem snad toho nejmocnějšího – Pepa Guardioly. Vedl tréninky. Hodně hráčů se pod ním zlepšilo.
Ale pořád to byl „jen“ asistent. Nikdy dříve však mužstvo nevedl jako hlavní kouč a teď je na něm vše – od tlaku po to, že prostě nemá kde brát krizové situace. A těch v Manchesteru City doopravdy moc nebylo.
Co si budeme povídat – po jedenácti kolech na první tým Premier League ztrácet jedenáct bodů je hodně. Vzhledem k vyrovnanosti letošní soutěže však stačí čtyři výhry v řadě a Arsenal je zpátky v boji o poháry.
Pokud nepůjde výrazně do tuhého a Gunners nebudou před Vánoci na sestupu, měl by Mikelovi být dán ještě čas. Neustálá změna trenérů nebude prospěšná nikomu.
Červen příštího roku však bude nejpozdější měřítko, kdy se ukáže, zda někdy přeskočit dvě patra se vyplatí.
Blog vyjadřuje soukromé názory autora.
