Hektické období je za námi, v měsíci lednu jsou na programu pouhé tři zápasy, z FA Cupu už jsme vyletěli a zbývají nám dvě ligová kola. Vzhledem k drobné pauze, odehrané polovině ligové sezóny a aktuálně naplno odhaleným problémům, které Arsenal má, mi přišlo vhodné zkusit ty problémy v blogu popsat.
Dvě prohry v řadě, navíc s průměrnými soupeři, nás během týdne odpálily z čela až na 4. místo a hned jsme až 5 bodů za lídrem, bohužel liga takové výpadky neodpouští. Už v týdnech před těmito prohrami často zaznívaly hlasy, že je fotbal Arsenalu oproti loňské jízdě nudnější, ale výsledky až na výjimky pořád tak nějak byly.
Předně bych chtěl říci, že naprosto rozumím tomu, proč se Arteta rozhodl obětovat góly vepředu ve prospěch vybudování solidní základny vzadu. Předpokládám, že si i k tomuto kroku vytvořili společně s Eduem a spol nějaký x-letý (pravděpodobně dvouletý) plán, kdy se z loňského hurá fotbalu s nic moc defenzivní základnou letos přetransformujeme na dobrou základnu s nic moc ofenzivní stránkou věci, aby to v příští sezóně, pravděpodobně po nákupu top hrota, nejspíš i křídla a možná, možná i nějaký nadějného doplňku na pozici osmičky, bouchlo až do výšin k titulům. Kdyby náhodou nějaký úspěch přišel dříve, je to nadplán. Teda aspoň pro vedení, my fanoušci bychom nejradši chtěli úspěchy hned 🙂 S takovým přístupem, pokud takový skutečně bude, jsem v pohodě. Hurá fotbalem, jaký hraje např Kohout nebo Brighton, se totiž vyhrávají zápasy, ne tituly.
Zde ale přichází první kámen úrazu této sezóny. Snažíme se být lepší zezadu na úkor ofenzivní části, ale s nynějším průměrem jeden inkasovaný gól na zápas bohužel defenzivní rekordy ani omylem netrháme. A to si vůbec nechci představovat situaci, že by některý ze stávajícího dua stoperů vypadl pro zranění mimo sestavu. Krajní beci nepomáhají (Zinchenko nikdy, u Whitea je to letos bohužel novinka). Když se do toho přidá gólman, který má prsty v minimálně pěti inkasovaných gólech za půl sezony a nějaký zákrok předvedl tak maximálně v derby s Kohoutem, je jasné, že je potřeba se zlepšit, je nastaven nějaký plán a od toho se chaoticky ustupovat nebude.
Jak Arteta klubu vyřešil spoustu problémů s línými přeplacenými hráči a celkově vytvořil takovou sektářsky pozitivní atmosféru kolem klubu, tak jsem toho názoru, že sobě nyní vytvořil také celou řadu problémů. Ty si můžeme rozebrat bodově:
1) Tvrdohlavost ve vidění fotbalu a absence plánu B
2) Obehrávání malého počtu hráčů
3) Zařazení nulového počtu hráčů akademie
ad 1) Na jednu stranu si člověk může říct, že je dobré, že má manažer nějakou cestu, které se drží, na druhou stranu, pokud plán A nefunguje a soupeř je na něj připraven, pak nevíme. Naše zápasy jsou velmi často hrané přes kopírák, začne se aktivně, v pozdějích fázích zápasů už ale rozhodují jen malé detaily, které často rozhoduje spíš individuální kvalita hráčů než samotný plán. V nejlepší lize světa, kde má top trenéry určitě nadpoloviční většina týmů, se ale nedostatek nepředvídatelnosti může stát problémem. Systém s inverted fullbackem se zdá být zkrátka okoukaný. Na ten přebytek, který posunutím Zinchenka do středu vzniká, čímž vysouvá Odegaarda výš, se soupeři už většinou dokáží přizpůsobit. A doteď jsem neviděl Artetův tým s tím něco udělat, prostě se spoléhá furt na to samé. Přitom top týmy bojující o titul tyto malé změny umí uplatnit. Liverpool stáhnul Alexandra Arnolda do středu a nechá ho tam pálit dlouhé pasy, City využívají Alvareze a Bernarda Silvu oba na minimálně dvou pozicích v závislosti na jejich sestavě a soupeř to má v tomto výrazně těžší. U Arsenalu, pokud jsou hráči zdraví, každý ví, kdo bude hrát a na jakém radiusu bude působit. Pak se spoléháme na individuální kvalitu hráčů jako Rice a Saka, který, přestože kritizovaný, stále dovede doručit. Na druhé straně Martinelli je bohužel už delší dobu maličko mimo, stejně jako Odegaard. Nahradit tyto hráče ale není kým, protože… viz ad 2)
ad 2) Protože zkrátka hráči mající působit jako členové týmu 12-18 hrají naprosto minimálně. V tomto směru se nejvíc věří Trossardovi, a dokud se nezranil, Vieirovi, zbytek hráčů jako by prakticky neexistoval. ESR se z lavičky začal dostávat až v poslední době, Nelson dostává tak desetiminutové štěky, Jorginho s Kiwiorem hrají při absencích nebo „méně důležité“ zápasy. Já chápu, že zoufale potřebujeme hrota. Koho, to si ani netroufám nikoho jmenovat, protože kromě Osimhena nikoho top nevidím. Dále křídlo, něco jako Neta nebo Oliseho. Ale suma sumárum tato skvadra, to už jsou z 95% Artetovi hráči, přišli za jeho vlády, popřípadě jim prodlužoval smlouvy. Pokud s nimi není spokojený, už měli být pryč. I toto vnímám jako Artetovu slabinu, na každý zápas by zde měla být snaha do sestavy dostat jedno až dvě nová jména. Hráči na pozicích 12-18 zkrátka vypadají naprosto odtržení od první jedenáctky, pak když mají nastoupit, jejich výkon neodpovídá výkonu hráče v týmu mající hrát o titul. Přitom zase můžeme jmenovat ty více zaběhnuté a nyní opět lépe postavené týmy v zemi, ve dvou zápasech po sobě u nich jen těžko najdete naprosto stejnou sestavu.
ad 3) Přiznávám, že tohle je takové téma netéma, ale jen jsem to sem chtěl zařadit, protože mi to zkrátka vadí. Já rozhodně nepotřebuju vidět hrát Arsenal Mickey Mouse Cup s půlkou sestavy mladíků jako za Wengera, i když to bylo svým způsobem vzrušující objevovat nová a nová jména, ale přece není možné, aby za Artetovy vlády neprošel sítem jediný hráč, aby ani v plonkových zápasech nedostal žádný z mladých příležitost. Mladí hráči by měli vidět, že je zde cesta k tomu se prosadit do A-týmu, jinak ztrácí motivaci uspět. Nwaneri? Cozier-Duberry? Proč nedostanou jednou za uherák šanci? Nemají na to? Skutečně se za 4 roky nepodařilo udělat talent, který by mohl sedět na lavičce A-týmu? V tom případě je něco špatně, nebo ne? Hodně otázek, já vím, na které se přiznám, že neznám odpověď a rád se nechám někým v diskuzi poučit, proč tomu tak je.
Jasně, že v klubu není všechno špatně, vlastně je to právě naopak, klub vypadá, že je dobře veden, jde si svou cestou. I Arteta bezesporu zaslouží kredit za to, jak klub ve slepé uličce transformoval do něčeho konkurenceschopného. Ale čím déle tady je, tím víc vylézají na povrch některé chyby, se kterými se nic nedělá. Snad o víkendu najedeme zpátky na vítěznou vlnu a uvidíme, co nám přinese druhá polovina sezóny.
See Ya,
Tenista
