Zpráva, že se Mikel Arteta nakazil koronavirem způsobila ve fotbale vlnu šoku – tak jak je našemu hlavnímu trenérovi nyní a jak došlo k jeho zotavení?
V exkluzivním rozhovoru pro arsenal.com náš hlavní trenér promluvil o své diagnóze, o tom, jak rychle se situace vyvinula a o vlastní izolaci.
Čtěte úplný překlad:
Mikeli, děkuji, že s námi hovoříte v době, která je pro tolik lidí bezprecedentní. Jak se cítíte po tom, co se stalo, a jaké je vaše poselství fanouškům z celého světa?
Žijeme v jedinečné situaci, myslím si, že se všichni snažíme reagovat na to, co přináší každý den a snažíme se to co nejlépe překonat. Nejprve bych rád poslal zprávu všem lidem, kteří ztratili své blízké, ty, kteří trpí v nemocnicích, prožívají těžké chvíle a jsou nemocní. Děkujeme všem, co se zabývají zdravotnictvím, nemocnicemi, lidem ve službách, lidem, kteří se snaží zajistit jídlo, dopravu a vůbec vše, co je pro nás tak důležité. A prosím všechny, jsme trochu pozadu za jinými zeměmi, například Španělskem, odkud vím o situaci, ve které žijí, a přestože máme příležitost trochu minimalizovat riziko, vyzývám všechny, prosím, buďte zodpovědní a zůstávejte doma co nejvíce je to možné a dělejte, co je potřeba. Musíme se snažit co nejvíce pomoci NHS ( „National Health Service“ – veřejně financovaný zdravotní systém v Anglii – pozn.red.) a dát příležitost starším lidem, kteří potřebují dostat léčbu více než kdokoliv jiný. Musíme zpomalit proces šíření viru, takže prosím, zůstaňte doma.
Nyní víme, že jste nebyl v pořádku. Jak se nyní cítíte?
Cítím se plně zotaveně. Je pravda, že jsem začal mít nějaké příznaky v době, kdy jsem dostal telefon od klubu, kdy nám dávali vědět, že bychom mohli být vystaveni viru, který měl v tu chvíli majitel Olympiacosu. Cítil jsem, že se mnou něco je. Následující den jsme měli hrát proti ManCity, tak jsem se rozhodl ihned zavolat doktora. Mluvil jsem s Raulem, Eduem, Vinaiem a Hussem. Společně jsme se sešli a řekl jsem jim: „Poslouchejte, máme několik hráčů, kteří byli vystaveni této hrozbě. Je zde vysoké riziko a já jsem také první, kdo cítí příznaky, velmi jasné příznaky. Pokud je tomu tak, jsou tomu vystaveni všichni hráči a lidé ve spojení s klubem, kteří jsou se mnou denně v kontaktu. Sami nemůžeme rozhodnout, musíme hovořit s Premier League, s Manchesterem City a musíme učinit docela rychlé rozhodnutí.“
Je neuvěřitelné, jak rychle se to stalo. Když se vrátíte do dvou týdnů od diagnózy, zdálo se to být déle jak dva týdny. Ten týden začal, jak říkáte, přípravami na ManCity a tiskovou konferencí. Pak se to dramaticky změnilo…
Naprosto. A potom samozřejmě všechny ty zprávy, které jsme měli z Číny a potom z Itálie a Španělska. Sám jsem to měl doma. Pak si uvědomíte: „Páni, tady jsou všichni v ohrožení, je to velmi vážné.“ A začnete přemýšlet o lidech, s nimiž jste byl v kontaktu a s nimiž jste mohl být v kontaktu. To je čas, kdy na vás přijde trocha strachu. Pokud jde o příznaky, byl to pro mě normální virus. Měl jsem tři nebo čtyři dny, které byli obtížné, teploty, suchý kašel a nějaký nepříjemný pocit na hrudi. Obtíže spočívají v tom, že mám doma lidi, také tři děti. Měl jsem strach. Moje žena a chůva tím prošly. Díky bohu, že to nedostaly děti. Nyní jsme všichni v pořádku.
Co pro vás znamená izolace? Jaká opatření jste musel doma udělat?
Vše, co jsem mohl. Postavil jsem pokoj a koupelnu a byl jsem tam sám dva nebo tři dny, ale po druhém dni začala moje žena také pociťovat příznaky. Pravděpodobně bylo příliš pozdě, protože v době, kdy se objevily příznaky, byl virus nakažlivý pro ostatní. Nemohli jsme tomu v našem domě zabránit. Myslím, že bylo příliš pozdě od doby, než jsme měli pozitivní test. Reagovali jsme a kvůli tomu nyní trváme na tom, že místo reakce máte nyní šanci zůstat doma a zabránit mnoha takovým situacím. Musíme to udělat.
Jak všichni nyní žijí doma podle těchto vládních pokynů, jak nyní funguje klub?
Jsem opravdu ohromen a jsem hrdý na to, kde jsem. V obtížných chvílích opravdu vidíte lidi, a to, jak reagují, jak myslí a jak upřednostňují věci. Všechny telefonní hovory, které mám, se všemi členy představenstva a se všemi mými technickými pracovníky, se všemi zaměstnanci trenérského týmu, se všemi hráči, jak si vše uvědomují a jak povzbuzují a pokouší se pomoci. Jsou na jedné palubě a pokouší se vše v klubu usnadnit, je to úžasné. Abych byl spravedlivý, musím říci, že jsem velmi privilegovaný pracovat s těmito lidmi.
Komunikace je samozřejmě hlavní součástí vaší práce, Mikeli. To zahrnuje, mimo jiné, každodenní kontakt s hráči a trenéry. Jak se to daří právě teď?
Musíme se pokusit zachovat určité aspekty. Jedním z nich je zdraví a to je nejdůležitější. Snažíme se pokrýt všechny potřeby, které hráči a zaměstnanci mají a musíme se snažit udržet klub se zdravými lidmi. To je první a to je naše odpovědnost. Druhým je fyzický aspekt. Všichni mají individuální práci, kterou opravdu dělají a opravdu se snaží udržet fit, aby byli připraveni na to, kdy se vrátíme zpět k fotbalu. Třetí je mysl. Potřebujeme psychologickou podporu, kterou jim poskytujeme. Také jim dávám spoustu domácích úkolů, protože jsem zkoumal vše, co děláme, od chvíle, kdy jsem se připojil k týmu. Jsou zde věci, které musíme dělat, zlepšovat a rozvíjet, a jednotlivci si tuto výzvu opravdu užívají. Po tomto viru bychom mohli získat několik trenérů, nebo alespoň hráčů, kteří jsou ochotni jít touto cestou, protože si myslím, že tento proces si opravdu užívají.
Vypadá to jako mnohem delší doba než čtyři měsíce od toho, co jste se ujal vedení. Stalo se toho tolik, ale máte čtyři měsíce dat analytiků, s nimiž můžete pracovat. A kromě toho, že jste zadával domácí úkoly, ne čem jiném, jste mohli pracovat?
No, v první řadě je to pro mě skvělá příležitost poznat lidi. A já jsem předtím mluvil o seniorech v klubu, ale také o mém vlastním trenérském týmu a o lidech, s kterými jsem v každodenním vztahu. A pak komunikace s hráči. Teď jsem doma, nesedí vedle mě. Můžeme zahájit konverzace jiným způsobem a myslím si, že v celosvětové situaci to ovlivnilo a způsobilo to, že se cítí lidštější a zranitelnější. Mohou se cítit uvolněně a mluvit o čemkoli co musíme udělat. Využívám této příležitosti a také s nimi sdílím různé rozhovory, které byly podle mého názoru skutečně užitečné.
Jeden z docela univerzálních problémů – ať už jste fanouškem, hlavním trenérem nebo hráčem – je využití času, když nepracujete doma. Co jste dělal se všemi takovými prostoji?
No, mám tři děti se spoustou energie! Je jim deset, sedm a čtyři, takže si to dokážete představit. Jsem velmi pozitivní člověk a snažím se udělat si chvíli na to, abych si řekl: „Dobře, co si z toho můžu vzít?“ Jaká to byla lekce a jaká je to pro nás příležitost. Sedmnáct let jsem neměl příležitost se probudit se svými dětmi a trávit s nimi spoustu času, věnovat jim svůj čas a poslouchat je. Víte, dělám s nimi domácí úkoly a to samé dělají s mojí ženou. To je skvělá příležitost. Neexistují žádné omluvy. Jsme v domácnosti společně a tyto okamžiky si opravdu užíváme. Mé děti, chybí jim sociální aspekt? Ano chybí, ale zároveň, pokud se jich zeptáte, je to v jejich životě jedinečná příležitost být se svými rodiči samostatně a mít veškerou pozornost, kterou potřebují. V tomto smyslu se tedy cítím velmi citově naplněný, protože jim dávám všechno, na co jsem zvyklý. Ano, je to pro nás skvělá příležitost.
Myslím, že je to podobný příběh i pro hráče. Když dáváte takový druh oběti, když tolik cestujete, je to jako stříbrné podšití obrovského mraku?
Rozhodně, a myslím, že všichni si uvědomují, jak moc se potřebujeme. Jsme ve světě, kde je vše na sociálních médiích, vše je text ve WhatsApp. Jak důležité je však, vzájemně se dotýkat, cítit se navzájem a objímat se? To mi hodně chybí se spoustou lidí, které miluji. Teď to nemohu udělat a jsem si jist, že to trochu změní, jak se lidé chovají ke svým blízkým, s lidmi, které milují a na kterých jim záleží. Musíme být emotivně otevřenější. Musíme si navzájem říkat, co cítíme. Je to jeden virus, který dává svět stranou a transformuje vše, co v životě upřednostňujeme. Takže si musíme z této lekce vzít ponaučení. Nemůžeme na to jen za dva nebo tři měsíce (pokud se nám to podaří rychle překonat) zapomenout, protože je to důležité.
Mikeli, nemůžeme skončit, aniž bychom nezmínili, že dnes jsou samozřejmě vaše narozeniny. Všechno nejlepší k narozeninám! Budou to narozeniny, které si budete pamatovat z velmi odlišných důvodů, než normálně?
Určitě! Ale jak jsem řekl, všichni lidé, které miluji, se mnou byli v kontaktu a měli možnost se mnou mluvit a děkuji bohu, že máme technologie, abychom mohli dělat to, co právě teď děláme (Skype, apod.) – komunikovat s lidmi. Mám své děti, mám manželku a opravdu se starají, a to je to, o co jde. Jsem velmi šťastný, že mám všechno, co v mém životě mám, a nyní se velmi omlouvám, protože bych rád pomohl více těm lidem, kteří v těchto chvílích trpí.
/arsenal.com/
