Zdravím Czech and Slovak Arsenal Fc Supporters Club,
nejprve bych chtěl velmi poděkovat vedení za zprostředkování tří lístků na zápas s United. Bylo velkým a nezapomenutelným zážitkem sdílet tuto událost s rodinou a přáteli.
Pátek 8.3.
Naše cesta začínala v brzkých ranních hodinách na letišti Václava Havla s plánovaným odletem se společností Ryanair již v 6:50 a naprosto precizně připraveným časovým plánem na veškeré aktivity v Londýně (na zodpovědnost autora 😀 ). V 8:30 jsme dosedli na letiště Stansted a vydali se vlakem do Londýna. Vystoupili jsme na stanici Tottenh*m Hale, samozřejmě tato stanice přinesla do našich řad plno vtípků na adresu slepic a jejich WC stadionu a lehký popěvek inspirovaný bývalým hráčem Jackem Wilsherem (všichni ho známe).
První den byl ve znamení nachozených kilometrů (ne že by to jiné dny bylo jinak :D). Hned po klasické anglické snídani jsme se vydali pěšky k našemu svatostánku Emirates Stadium a především do fanshopu. Bohužel v shopu je již většina normálních velikostí vyprodána kvůli přechodu na adidas i přesto se našlo pár kousků k zakoupení a především arsenalská šála na neděli. Během dne jsme navštívili Sky garden, klasické historické centrum, Buckingham palace a další místa. Musím přidat jedno doporučení na naprosto úžasnou hospodu, kde podávají klasické anglické piva a především GIN a to v hospodě hned u výstupu z metra Covernt Garden jménem The White Lion.
Sobota 9.3.
Sobotní den začal vynikající italskou snídaní poblíž našeho ubytování na Seven Sisters road. Již od rána jsme se těšili na první fotbalový zážitek našeho tripu, jelikož jsme si zajistili vstupenky na zápas 3. nejvyšší anglické ligy na Charlton Athletics proti Portsmouth FC. Vtipným faktem je, že až po zakoupení lístků jsem zjistil, že za Charlton hraje na hostování náš Kristian Bielik. Utkání však začínalo až v 17:30 a tak jsme se rozhodli navštívit dvě válečné muzea. Začali jsme v Air force museum na předměstí Londýna. Mohu jen doporučit, naprosto úchvatné stroje a příběhy lidí napříč historií anglického letectva. Následovalo Imperial war museum, jež člověka zasáhlo hlavně svou expozicí o holocaustu.
Utkání Charlton Athletics vs. Portsmouth FC
Po návštěvách muzeií nás již čekala hodinová cesta na stadion Charltonu „The Valley“. Vůbec jsme nevěděli co od zápasu čekat, jak bude vypadat hra, jaká bude atmosféra, ale nějak v koutku duše jsme tušili, že zažijeme něco nezapomenutelného. Charlton disponuje velmi líbivým stadionem, který se pomalu před zápasem plnil domácími fanoušky (to jsme byli i my) a taktéž fanoušky Portsmouthu, kteří zaplnili celou tribunu pro hosty. Zápas začal a atmosféra byla elektrizující, oba tábory fanoušků zpívaly své chorály a fandily na plno. Hra byla velmi pohledná a šance střídala šanci. Dlé mého byl Kristian Bielik nejlepším hráčem prvního poločasu bohužel se na konci poločasu zranil a do druhého už nezasáhl. Domácí byli většinu zápasu aktivnější a šli si za vítězstvím a taky se tomu tak stalo, porazili Portsmouth 2:1.
Pochod s fanoušky
To co následovalo se nám vrylo pod kůži a vytvořilo vzpomínky na celý život. Po skončení zápasu jsme na hlavní ulici spatřili průvod lidí směřující k nadzemce s naprosto fantastickou atmosférou doprovazenou jejich chorálem. Vtáhlo nás to do davu a stali jsme se jednimi z nich. Následoval asi 1km dlouhý pochod dokud se nespojila cesta s ulicí, kterou šel kotel Portsmouthu. Ulice byla rozdělena řadou policistů, která se táhla až na konec ulice, kde se snažili londýnští policisté i na koních rozdělit kotel domácích a hostů. V tuto chvíli se oddělilo zrno od plév. Lze říci, že slušní fanoušci chtěli odejít domů, bohužel se ukázali mladí ultras, popřípadě huligans, kteří začali vyprovokovávat potyčky mezi sebou a také s policisty. Naštěstí situaci zvládli policisté s naprostou profesionalitou a my se nakonec ikdyž po delším čekání dostali do nadzemky. Den jsme zakončili s vychlazeným českým pivkem.
Neděle 10.3. – DEN D
Je to tady, DEN D!! Od probuzení jsme byli připraveni a natěšeni na toto veledůležité utkání. Pořád jsme nemohli uvěřit, že opravdu takový match uvidíme. Přece jenom je to Arsenal vs. MAN U jedny z nejlepších týmu v Anglii s obrovskou historií, žádné peněžité rychlokvašky. Během dne jsme na Oxford streat nakoupili nějaké maličkosti, nechali si potiknout dresy, já osobně Lacazettem, a směřovali již na Emirates stadium. V okolí stadionu byla již cítit napjatá atmosféra z očekávání velkého zápasu. Ochozy se pomalu začali plnit fanoušky z celého světa. Základní sestava byla ta nejsilnější možná.
Utkání Arsenal FC vs. Manchaster United
Začátek zápasu byl ze strany Arsenalu velmi silný, drželi jsme balon tlačili se do útoku. Pak přišla první velká šance United a také jejich první břevno zápasu, které trefil Lukaku a celý stadion ztichl. Až na kotel fanoušku United, ti vytvářeli během celého utkání skvělou atmosféru. Ve 12. minutě vybuchl stadion nadšením, kdy zčistajasna vypálil Xhaka jedovatou střelu, která před De Geou zaplavala. Musím uznat, že Xhaka hrál celý zápas na výbornou. Jeho obranné zákroky nás chránili před inkasováním a dlouhé pasy vytvářely prostor po celém hřišti. Po celý zápas jsme předváděli bojovný výkon a velmi kvalitní defenzivní hru. Skvělými zákroky nás podržel Leno a pro mě osobně mě překvapil výborným výkonem Naitland-Miles. V druhém poločase přišla velmi důležitá chvíle pro vývoj utkání a pro sebevědomí jednoho našeho hráče. K přísně odpískané penaltě se postavil Auba, který dostal předtím požehnání od Lacazetteho. Penaltu proměnil a celý stadion burácel štěstím. Do konce zápasu United nic moc nepředvedl i díky náhle průtrži mračen.
Takové vítězství je nezapomenutelný zážitek do konce života. Pro mě osobně byli nejlepšími hráči utkání Leno, Naitland Miles a Xhaka a samozřejmě celá defenzivní hra. Následovalo přeběhnutí k ubytku bohužel u toho jsme totálně promokli a rozhodli se koupit vítězné piva na pokoj a oslavit to. Následující den jsme nasedli na letadlo (opět Ryanair, s touto společností již nikdy více) a letěli zpět do Prahy.
Závěr
Závěrem bych chtěl znovu poděkovat za poskytnutí lístků na tak super zápas. Musím všem doporučit aby si zašli také na nějakou nižší anglickou ligu, je to opravdový zážitek, jak lidi pro ten klub dýchají, žijí. Co se týče fotbalové stránky tak jde vidět velký rozdíl především v taktice. Kdy v PL a hlavně v takovém zápase, jakým jsme byli svědky se trestá každá chyba a v momentě vedení nechce Arsenal příliš tlačit na pilu v ofenzívě. Oproti tomu 3. anglická liga nám nabídla atraktivní útočný fotbal bez svázání taktikou. Mohu upřímně říci, že část mého fotbalového srdíčka si oblíbila i Charlton Athletics a budu je sledovat poočku jak se jim daří.
S pozdravem a přáním hezkého dne, Martin.
Gunner till i die!!
