Pozn. – Blog byl vytvořený v neděli 18. 12.
Půlka Premier League je (skoro) za námi a Arsenal nyní najdeme v průběžné tabulce na čtvrtém místě.
Víme už, že na titul to zase nevypadá, protože ztráta na Manchester City, zvící nyní 19 bodů, už se jeví zcela nepřekročitelně.
Víme také, že boj přinejmenším o čtvrté místo bude ještě pěkná honička, protože na Arsenal je těsně nalepena hned trojice klubů se ztrátou pouhého bodu či dvou.
Víme i to, že první vzájemné zápasy s týmy, které jsou v tabulce před ním, Arsenal spíše nezvládl. V Manchesteru prohrál s Citizens 1:3, na Emirates s United stejným výsledkem. A za relativní úspěch tak snad lze považovat jen bod za remízu 0:0 ze Stamford Bridge.
Ano, můžeme se utěšovat, že na Etihad Stadium barvám Arsenalu úplně nepřáli rozhodčí a že v duelu s United si Gunners vypracovali asi tisíc šancí, ale (takřka) všechny je pochytal fenomenální David De Gea – ale všechny tyhle výhrady jsou nám platné jak mrtvému zimník.
Blíží se klíčová odveta s Liverpoolem
Může nás tedy těšit alespoň pozitivnější bilace s týmy, které Arsenalu dýchají na záda. Z tohoto úhlu pohledu je velmi cenná i těsná výhra 1:0 ze hřiště nečekaně úspěšného týmu Burnley, zasloužené slavné vítězství v severolondýnském derby a přiřadit sem lze i úspěch z prvního kola, kdy se na Emirates přeci jen, nakonec poměrem 4:3, podařilo vyhrát duel s Leicesterem. Co tu naopak bohužel křičí do očí, je debakl 0:4 z Anfield Road, který byl – vzhledem k tomu, co se tam tehdy dělo – ještě relativně milosrdný.
Páteční odveta proti týmu FC Liverpool tak může právě v boji o čtvrtou příčku, která značí jistý postup do Ligy mistrů, mnohé naznačit. (Pro zajímavost, devatenáctý soupeř, jediný, proti kterému ještě v první polovině sezony Arsenal nehrál, tedy tým Crystal Palace, přijde na řadu až v kole následujícím.)
Mizerný srpen, tápání v prosinci
Na první půlku sezony můžeme nahlížet různě, třeba přes bilanci jednotlivých měsíců:
V srpnu se ještě zachránila premiéra (4:3) s Leicesterem, ale následovaly prohry na hřišti Stoke City a v Liverpoolu.
V září přišly dvě domácí výhry a plichta 0:0 na Chelsea. Fajn měsíc.Říjen si Arsenal pokazil porážkou na hřišti Watfordu.
V listopadu nestačil jen na lídra, tedy Manchester City.
A v prosinci na porážku s United zatím nabalily hned dvě “venkovní” remízy v Southamptonu a v derby s West Hamem.
Z pěti dosavadních porážek se čtyři urodily venku, doma jediná s Manchesterem United, venku se přičetly i všechny tři remízy.
Z toho plyne, že na Emirates až na jeden výpadek výsledkově vše O.K., zato venku zní bilance 2-3-4, a tím se jistě příliš chlubit nelze.
A co se týče bilance domácí, uvidíme, co se s ní stane, až Emirates navštíví Liverpool, Citizens nebo Chelsea…
Obrana není zrovna nepropustná
Co se týče střílení gólů, jsou na tom v Premier League lépe než Arsenal (31 gólů) tyto týmy: Manchester City (56), Manchester United (39), Liverpool (34), Chelsea (32), na roveň Gunners jsou v této bilanci i borci Tottenhamu (31). Co do střelecké efektivity je tedy na tom Arsenal plus mínus srovnatelně s konkurencí, tedy vyjma Agüera a spol.
Kde tlačí bota mnohem víc, to ukáže přehled podle počtu inkasovaných branek. Arsenal dostal dosud 20 gólů. Srovnej to s manchesterskými kluby a Burnley (všichni 12), Chelsea (14), kapku lepší obranu má i Tottenham (18), zatímco s Liverpool (20) je na tom s Arsenalem stejně.
V delší časové řadě, a (takřka) půlku ligové sezony lze za takový delší úsek jistě označit, už i takový základní přehled, který jsme právě provedli, může mnohé naznačit. Co zbývá, jsou ovšem už jen samé otazníky. Třeba tyhle:
Jestli Arsenal bude hrát vzadu na 3 stopery a dva krajní halvbeky jako po většinu sezony, nebo zůstane u čtyřobráncové klasiky, k níž se uchýlil poslední dobou?
Jestli Alexis Sánchez a Mesut Özil odehrají ještě jarní část sezony (nebo ne) – a pokud snad ano, co se bude dít v létě, až jim vyprší kontrakty?
Jestli na Emirates přijde v zimě i nějaká ta posila, když padají jména jako Nabil Fekir (Lyon), Jakub Jankto (Udine), Virgil van Dijk (Southampton), nebo snad Thomas Lemar, jehož příchod se v létě v posledním Dni D dotáhnout nepodařilo?
A hlavně: Co se bude dít až jednoho krásného dne Arséne Wenger manažerské sako v Arsenalu vysvlékne? Kdo ho nahradí? A vystoupí v tu chvíli Arsenal z pozice týmu těsně za špičkou směrem nahoru, nebo se propadne do průměru?
Teď tušíme, že to na jaře bude Arsenal “šmrdlat” zase někde kolem té 4. pozice. Ale co přijde pak? Vzestup, či zmatky? Máme se na budoucnost těšit, nebo se raděij pokřižovat?
Luděk Mádl je Fotbalový reportér, nositel novinářské Křepelky za rozkrývání korupce v českém fotbale. Jeho práci dnes pro sportovní fanoušky symbolizuje zlidovělý slogan „Ivánku, kamaráde“ z odposlechů fotbalových bossů. Patří mezi několik málo českých novinářů, kteří jsou ceněni za objektivitu a investigativní způsob práce. Patří rovněž mezi členy našeho SC CZ&SK Gooners.
