Takhle to být nemělo.
Detaily z The Guardian, který přišel se zprávou o nabídce na převzetí klubu za 2,25 miliard $, značně snížily důvěryhodnost zpráv o této nabídce, nehledě na to, přináší náhled na současnou herní a finanční situaci v Arsenalu. Kde by Arsenal měl být a kde se nyní nachází.
Článek v Telegraphu se tváří jako výtah z bestseleru „Převzetí fotbalového klubu pro blbečky“.
„Americký vlastník Stan Kroenke, je mnoha skupinami fanoušků zpochyňován v ohledu na vedení klubu.“
„Pokud (nabídka na převzetí) uspěje, smaže dluh, který je podle poslední výroční zprávy někde okolo 250 milionů Ł. Podstatně přibudou prostředky na přestupy, které klubu pomohlou stát se hybnou silou v evropském i světovém fotbale.“
„Také slibují snížení cen vstupenek na Emirates. Vzhledem k povaze a struktuře vložených prostředků, stále by se vypořádali s FFP (Financial Fair Play).“
„Současné vlastnictví jako hromosvod, snížení cen vstupenek, a staré známé, vložení prostředků na přestupy. Který fanoušek by odolal?“
Nicméně je zde problém – nabídka je naprosto nesmyslná.
Výhodu z tohoto převzetí by čerpali převážně jen současní akcionáři. Převzetí za těchto podmínek má téměř 10 let zpoždění.
Abychom si to vysvětlili, musíme se podívat na finanční situaci a postavení Arsenalu mezi kluby v Evropě.
Rozhodnutí postavit nový stadion bylo klíčové a nejdůležitější od přemístění do severního Londýna na začátku loňského století.
Finančním cílem bylo vyprodukovat dostatek prostředků k vybudování nového stadionu s větší kapacitou než Highbury, a jako takové vyprodukovat více prostředků ze vstupného.
Z top klubů jen Manchester United podstoupil podobnou změnu, ale přestavba Old Trafford probíhala fázově.
Postavit stadion za téměř 600 milionů $ vyžadovalo mnoho plánování jako míru sebefinancování, půjčku s fixovaným nízkým úrokem, přestavba Highbury, a risk snížení Cash flow převážně z výnosů ze sponzoringu a práva spojená s názvem stadionu.
Smlouva s Emirates ve své době znamenala zvýšení těchto výnosů, jen Manchester United měl srovnatelné podmínky, zatímco ostatní kluby PL se s něčím takovým nemohli rovnat, také další výnosy (z TV přenosů, Ligy Mistrů, …) měl Arsenal po více než dekádu, mezi 3 nebo 4 nejlepšími.
Slabinou Arsenalu je komerční aktivita, což bylo důsledkem podpisu dlouhodobé smlouvy s Emirates, kterou Arsenal snížil risk a zajistil si financování výstavby stadionu.
Většina těchto smluv je dnes u konce a nové smlouvy podstatně navýší příjmy.
Všechny tyto nové smlouvy okamžitě ovlivní kalkulace FFP (utrať to co vyděláš). Takže proč by nový majitel snižoval ceny lístků, když by poté museli peníze přijít z jiného zdroje, nebo snížit výdaje?
Nový majitel také slibuje podstatnou injekci do rozpočtu pro přestupy. To je milé, ale financování přestupů je ta méně podstatná věc – vyrovnání rozpočtu je věc druhá.
Přestupy musí uvažovat přestupovou částku (rozdělenou podle počtu let hráčova kontraktu) a jeho mzdu. Obojí musí být financováno ze zdrojů, které klub už vykázal.
Když uděláte průřez nabídkou, je to jen stará dobrá politika, nabídnutí voličům (v tomto případě fanouškům) více peněz (na přestupy) za snížení daní (ceny vstupenek).
Jednoduše řečeno – nefunguje to.
Jediná přímá výhoda by byla splacení dluhu 375 milionů $ za stadion a ostatní výdaje.
Ale to ročně ušetří „jen“ 20 milionů $, což je jen 6% předpokládaných příjmů Arsenalu za sezonu 2013/14.
Kdyby byl Emirates Stadium postaven bez zadlužení, potom by to byla opravdová výhoda, ale na to je nyní pozdě.
Takže pokud je to takhle, proč Arsenal nadále prodává nejlepší hráče, neutrácí na přestupovém trhu a sedí na financích, které má k dispozici?
Tyto dvě věci jsou částečně spojené, částečně každá o něčem jiném.
Jeden pohled je z historického hlediska, druhé hledisko je spíše s výhledem do budoucna.
Prodej hráčů může být rozdělen do tří fází.
1. fáze byla prodej hráčů jako Marc Overmars a Nicolas Anelka, kde byla nabídka prostě příliš dobrá. Tyto prodeje byly fanoušky přehlídnuty, protože stejně dobří nebo lepší hráči nastoupili na jejich místo.
Druhou fází byl prodej starších hráčů v důvěře, že je čas pro mladou generaci nastoupit na jejich místo. V této skupině odešli hráči jako Thierry Henry, Patrick Vieira a Gilberto Silva. Mnoho jejich „nástupců“ však nedokázalo dosáhnout jejich úrovně ať už z důvodu opakovaných zranění, nebo neschopnosti hrát na nejvyšší úrovni.
Nedostatek úspěchů vykrystalizoval odchodem nejlepších hráčů nové generace – Cesc Fabregas, Samir Nasri a Robin van Persie.
Pozitivní (pokud se to tak dá považovat) je, že tyto prodeje pomohli udržet Arsenal v zelených číslech.
Negativní je, že ubývá drahokamů k prodeji a stále se zvyšující šance, že se Arsenal nekvalifikuje pro příští ročník Ligy Mistrů.
Takže bude pro Arsenal dvojitá rána v podobě malé, nebo žádné částky z prodeje hráčů a ztráta z neúčasti v Lize Mistrů znamenat problém s FFP?
Vzhledem k očekávanému nárůstu zisků z komerční aktivity, více peněz do kas klubů za televizní práva z Premier League a vyjímce v FFP co se týče nákladů na zázemí a výchovu mládeže, Arsenal by měl i tento problém přečkat.
Tak proč neutratit těch 190 milionů $ rezervy z nedávné meziroční zprávy?
Souzení, že Arsenal má 190 milionů v bance na utracení za hráče a jejich platy je jako podívat se na výpis na vašem účtu v den kdy dojde výplata a pomyšlení, že můžete utrácet.
Co máte v bance je relevantní jen pokud máte uhrazené všechny výdaje a závazky splatné před další výplatou.
35 milinů $ musí zůstat v bance kvůli závazku z dlouhodobé půjčky na stadion, dále jsou zde další závazky splatené ve výši 210 milionů $, to je vyváženo příjmy ve výši 105 milionů $, takže ze 190 milionů $ v bance máme konečný zůstatek ve výši 50 milionů $.
Bez ohledu na těch 50 milionů v bance, je zde další důvod, proč by měl Arsenal koupit v létě hráče (a dobré).
Množství smluv v létě vyprší a je jasné, že většinu jich Arsenal neprodlouží (Pá pá Squillaci pozn. překl.). Mzdy ve výši minimálně 25 milionů $ ročně se tak uvolní.
To nás vede k další věci, kterou musí Arsenal spravit – mzdový rozpočet. S 225 miliony $ ročně je Arsenal za oběma Manchestery a Chelsea, ale daleko před ostatními.
Poslední dobou je zmiňováno, že vedlejším efektem FFP bude daleko více smluv založeno na bonusech (za odehrané zápasy, góly, …). To řešení vypadá jako šité na míru pro Arsenal, který za poslední roky platil hodně peněz za málo muziky.
Nakonec zdroj řekl pro Telegraph sport: „Arsenal je v rozhodujícím momentu. Dá se obávat podobného cyklusu úpadku jako u Liverpoolu.“
To je pravděpodobně pohled, který nyní sdílí množství fanoušků Arsenalu, zvlášť, když Sp*rs jsou v tabulce před nimi.
Ale něco odlišuje Arsenal od týmů jako Sp*rs, Liverpoolu, Evertonu (nebo i Chelsea a Man City) a to že nový stadion už má, zatímco ostatní týmy v dohledné době budou muset nový stadion postavit, nebo stávající rekonstruovat.
Někteří, Chelsea a Man City, jsou v tomto ohledu lépe postavení než ostatní, které čeká tvrdá finanční realita.
Ačkoliv je výstavba nového stadionu základem současné krize a částečného útlumu, paradoxem je, že klíčem k obnovení kádru je právě zvýšení příjmu z lístků, způsobeném zvýšením kapacity z 38 419 míst na Higbury, na kapacitu 60 335 míst na Emirates.
Zdroj: /forbes.com/
