Tímto článkem bych se chtěl vrátit k tvrdému začátku naší nynější jedničky.
Lukasz Fabianski, dukáz, že talent někdy neznamená nic. Že někdy méně znamená více. Ale také hrdina, který dokázal z minima vytěžit maximum. Do Arsenalu přišel v roce 2007, ovšem pořádné šance se mu dostalo až o několik měsíců později. Tehdy kryl záda jak Lehmannovi, tak Almuniovi.
Po odchodu Lehmanna se stal dvojkou a šancí se mu i tak dostávalo jen zřídka. První velkou příležitost dostal v sezóně 2008/2009 při utkání tehdy domácího Arsenalu s ,,Red Devils“ z Manchesteru. Tehdy zastoupil v druhém poločase za stavu 2:0 pro domácí zraněného Manuela Almuniu, který schytal těžký úder kopačkou do hlavy. Fabianski kapituloval pouze jednou a tak si tenkrát trochu překvapivě připsal tým Arséna Wengera do tabulky hned tři body.
O pár dnů později nastoupil od začátku v zápase Carling Cupu na Emirates Stadium proti Wiganu. Tehdy uhájil čisté konto a to i díky neuvěřitelnému zákroku z 88. minuty. Video zde. Po zranění se do brány vrátil opět španělský toreador, který tehdy polského ,,zelenáče“ pustil do bránky až v závěru sezony, kdy si přivodil další, již v Arsenalu tradiční zranění. Fabianski vychytal další nulu, konkrétně v zápase čtvrtfinále Ligy mistrů pro Villarealu.
Přišla sezóna 2009/2010 a odhaduji si říct, že nejhorší v podání našich brankářů. Triviální chyby přišli až v závěru sezóny ( v nejméně vhodnou dobu), kdy Arsenal bojoval nejen o ligový titul. Jediná světla vyjímka byl Vito Mannone, který chytal z důvodu zranění jak jedničky, tak i dvojky v bráně Arsenalu. Vito chytal skvěle až na nějaké okamžiky, které nám pěkně zavařili a to nejen co se týkalo skore. Po zranění se do brány postavil opět Manuel Almunia, který předváděl průměrné výkony.
Na začátku roku 2010 sehrál Arsenal několik důležitých utkání včetně utkání FA Cupu. První zápas Arsenal nejstaršího poháru na světě zvládl, druhý ne. Zápas se tehdy nepovedl hlavně našemu brankáři, který byl opravdu doslova pro smích. Video zde. Ke konci sezony se oba brankáři našeho milovaného Arsenalu opět ,,předvedli“. Nejprve Almunia proti Birminghamu, poté Fabianski proti Portu, Wiganu a následně i Blackburnu.
Pamatuji komentáře a narážky tipu ,,jen vidím obličej Fabiského a je mi zle“. Dotyčný tuší o kom je řeč, ale tyto ,,fanoušky“ nemá cenu řešit. Nyní je Fabianski hrdinou, který nás momentálně vede za titulem a nejen za tím. A nakonec podle mě zatím (pro někoho možná překvapivě) nejlepší výkon Lukasze tuto sezónu. Video zde.
Nepíši tento článek abych sepisoval historii našich golmanů a narážky některých hlupáků, ale abych podotknul cestu naší jedničky, která byla více než trnitá. Ale tohle dělá přeci velké brankáře, nebo ne?
See ya, theodor.
(článek vyjadřuje osobní názory autora)