Stačí sledovat fotbalový zápas třeba ve Wembley a pak na Emirates Stadium a rozdíl vidíte hned…
Stačí sledovat fotbalový zápas třeba ve Wembley a pak na Emirates Stadium a rozdíl vidíte hned…
Stačí sledovat fotbalový zápas třeba ve Wembley a pak na Emirates Stadium a rozdíl vidíte hned, létající drny a kluziště i za slunečného počasí na straně jedné a fantastický green při každé příležitosti, bez vyšlapaných fleků, a to i po sněhovém náletu na Londýn, na straně druhé.
Ano, řeč není tentokrát o hráčích, vstřelených gólech či minelách brankářů, řeč je o lidech, kteří rozhodují o tom, jak se bude hráčům hrát, řeč je o „groundsmanech“, správcích trávníků, o lidech, kteří jsou zodpovědní v Arsenalu za stav travnaté plochy.
Podle technické zprávy UEFA Champions League v roce 2007 se většina fotbalových manažerů nejvyšší úrovně v Evropě domnívá, že důležitost kvality trávníku je obecně podceňována. Trávník podle nich nedostává nikdy dostatek pozornosti od médií (pokud nad ním zrovna manažeři a vědátoři neúpí jako ve Wembley), i když kvalita trávníků je zcela zásadní pro úspěch fotbalu. Média se vždy věnují jen sestavám, náhradníkům, zraněným hráčům či taktikám managerů. Nikdo však nesleduje ty šedé eminence v pozadí, které doslova a do písmene můžou za to, zda fotbalové hvězdy dokáží zpracovat míč, udělat rychlou kličku, skluzem odebrat čistě míč, odeslat milimetrovou přihrávku po zemi či za to, zda míč před hráčem při rozhodujícím úderu v utkání prostě dobře a předvídatelně odskočí.
Arsenal je dlouho dobu baštou opravdu výborných trávníků a vždy byl i průkopníkem nových trendů, ať na Highbury či nyní na Emirates. Málokdo určitě ví, že první vyhřívaný trávník v celé Anglii byl v roce 1964 instalován právě na Highbury, tehdy nevídanou investicí Ł15.000. Dnes se jistě zasmějeme i nad tím, že péče o trávník byla na Highbury na takovém piedestalu, že hráči (nemajíc tehdy ještě areál v Colney) při rozcvičování běhali po speciálním překrytí trávníku či kondici raději nabírali v ulicích kolem stadionu, jen aby nevykopli jeden drn z trávníku Highbury. I díky těmto opatřením kvalita trávníku na Highbury dosáhla opravdové dokonalosti a světové úrovně a do Arsenalu se jezdili dívat a sbírat zkušenosti správci z celé Evropy. Je jasné, že Highbury bylo pro péči o trávník vhodnější než Emirates, nebyl to uzavřený kolos, cirkulace vzduchu byla přirozená. S přesunem na Emirates, které není tak příznivé pro kvalitu trávníku, díky své větší velikosti, musel proto Arsenal péči o trávník zefektivnit, v první řadě aplikací systému Desso Grassmaster, ale zejména pak efektivnějším osvětlováním trávy a to po dobu 24 hodin. Tráva totiž roste jen za světla a to i umělého. Ti z Vás, kteří byli na stadionu v rámci Emirates Tour si jistě povšimli „světelných ramp“, které stály na ploše.
Paradoxně tak na severu Londýna nastává situace, kdy trofeje Arsenalu zajišťují správci a nikoliv hráči. Poměrně nedávno přibyly dvě další medaile, od Institutu správců stadionů (Institute of Groundsmanship’s) – jedna za ocenění začínajícího správce roku Reece Watsona a jedna za celoživotní přínos Steveho Braddocka, dlouholetého správce. Steve je vlastně historie sama. Když se podíváme na jeho CV, zjistíme, že v Arsenalu pracuje již 22 let. Ale jeho profesní dráha Groundsmana je delší, datuje se již do roku 1979, kdy začal v Royal Veterinary College, odkud odešel v roce 1987 k Arsenalu, kde až do roku 2002 pracoval na funkci Head groundsman na Highbury stadium. V roce 2002 přenechal svou funkci Paulu Burgessovi a ze světel ramp odešel do „ústranní“ Arsenal Training Centre.
Na své začátky u Arsenalu a přechod na Highbury z Královské Veterinární univerzity dnes Steve vzpomíná s úsměvem.
„Staral jsem se o chlapecké hřiště (Královské Veterinární univerzity) a jejich manager byl přítel Grahama. Věděl, že jsem velký fanoušek Arsenalu a pozval Grahama na naše udílení cen. Když jsem Grahama seznámil se svojí prací, zvesela jsem se ho zeptal, jestli není místo na Highbury.“
O pár týdnů později se jeho sen začal pomalu naplňovat. První zážitky ale nebyly příliš pozitivní. „Trávník se rozpadal. Bylo to tak špatné, že novináři říkali, že pokud Arsenal letos nevyhraje Ligu, bude to díky trávníku. To bylo těžko stravitelné pro 20 letého mladíka,“ vzpomíná Steve.
Po první strašidelné sezóně už ale bylo k vidění výrazné zlepšení trávníků. Braddock přesvědčil klub, aby investoval do nového trávníku. Hned v létě 1989 Braddock vybral pro klub nového smluvního partnera Hewitts Sports Turf, který položil povrch tak kvalitně, že (i díky péči Arsenalu) zůstal na svém místě, dokud se klub nepřestěhoval na Emirates v roce 2006, tedy plných 17 let.
O 3 roky později přišla Premier League a s ní velké změny pro správcovství, hlavně díky nebývalému přílivu peněz. „Měl jsem štěstí, když jsem začal se správcováním. Bylo k dispozici více technologických prostředků a peněz, díky Premier League. Byl i větší důraz na kvalitu trávníku,“ říká Braddock.
Všechny tyto změny Braddockovi vyhovovaly, umožnily mu přinést do profese Groundsmana nový profesionální přístup a po právu byl za to odměněn poctami, které následovaly. „Moje nejlepší vzpomínka je pravděpodobně získání správce roku (groundsman of the year) a účast na prezentaci na hřišti, kde mi klub dal kanon,“ vzpomíná Steve.
Po více než desetiletí práce na Highbury se Braddock ujal i správy 10ti klubových hřišť a nejmodernějšího tréninkového kempu v Colney. Z počátku dohlížel na personál na Highbury i v Colney, později však předal správu Highbury do rukou svého bývalého asistenta, Paula Burgesse a soustředil se na tréninkové prostory na severu Londýna.
Braddock říká, že jedna z výhod jeho současné role je možnost experimentovat. S vědomím, že chyba na tréninkovém trávníku má menší následky než chyba na skutečném hřišti. Díky těmto experimentům zkouší techniky, které jednoho dne mohou být představeny na stadionu.
Braddock dělá svůj „job“ již více než 30 let a ví, jak je těžké stát se „dobrým trávníkářem“. Na to myslí i při výchově a výběru svých nástupců, kdy sází především na trpělivost a poctivě získané zkušenosti.
„Každý správce by měl zvládat práci nad rámec běžné pracovní doby. Mezi opuštěním školy a pracováním 14 hodin denně je obrovský skok. Nestačí být fanouškem, musíte chtít tu práci dělat. Někteří lidé, kteří studovali trávníkovou technologii 3 roky, nevědí, jak označit hřiště.“
Braddock, Burgess, Ashcroft,to je minulost, současnost a budoucnost trávníku na Emirates Stadium. Trávníku, který našim hráčům umožňuje hrát krásný technický fotbal a bavit tisíce fanoušků po celém světě. Trávníku, který nám mohou závidět nejen konkurenti z Premier League. Takže až půjdete někdy na Emirates tour, nedejte se odradit průvodcem ani jeho kolegyní a přes všechny zákazy se zblízka na trávník podívejte. Jen tak zjistíte, jak krásný máme green a že péče o fotbalový trávník je skutečná magie. A oceníte práci našich „šedých eminencí“, které za to skutečnou můžou.
/Patrickův blog/
Datum:
Rubrika: Blog