Krátce bych se chtěl pokusit říct svůj názor, je přeci demokracie. Třeba se ti to líbit nebude, ale tohle je svobodná země, ale na hubu si dávat pozor, jako řidič na křižovatce, jednoduše musíš.
Situace v klubu je všem ,,Kanonýrům“, hlupákům, dokonce i scumům k potěšení jejich osobního blaha, založeného nad starostí druhého, vcelku jasná. Terčem všech existencí je opět Arséne Wenger a jeho tým, který tvrdě pracuje na přestupech a zřejmě já jediný tomu věřím. Pokus se zamyslet, že jsi od rána do večera na stavbě a lidi ve firmě diskutují, že nic neděláš a ještě se k tomu vychloubáš tím, že máš na dovolenou 70 tisíc, vlastní silou našetřených. Nic moc, co? Arséne je člověk, který dokázal po svém příchodu na Highbury vytvořit několik generací mužstev, tým slavných „Neporazitelných“, který se nebudoval snadno a trvalo to od jeho příchodu celých 7 let, i tak na jeho jménu flušeš?
Hodně „lidí“ (já vůbec pochybuju, že jsou to lidé, vždyt‘ normální člověk má mozek a umí ho racionálně využívat a používat), tvrdí, že se Arséne zasekl na trhu s okurkama v roce 98 (paradoxně to tvrdí ti, kteří v tomto roce ještě nebyli na světě). Bohužel zapomínají ze své velkolepé, trojleté, fanouškovské kariery s příběhem, že tvrdě fandí už od finále s DNA, že právě v rozmezí těch let přicházeli ti nejlepší z nejlepších, jmenovitě Henry, IceMan, Reyes (který byl do nedávna nejdražší posilou Arsenalu všech dob, ted‘ to je Suárez), Anelka, Sol a mohl bych pokračovat do nekonečna, až bych došel k odchovancům a narazil na C(K)oule.
Ptám se, kde je napsané, že nejsme u zrodu nového, úspěchů schopného týmu, který bude válcovat všechny? Nikdo důležitý neodešel, odchody plevelu a špíny jsme našetřili na platech x stovek tisích liber, ročně se to vyšplhá na miliony. Zatím přišel pouze Sanogo, ale obarvený, talentovaný frantík tu už jednou přece byl….
Každý může pátrat v duši Arséna Wengera, co má vlastně v plánu, co to sakra dělá. Zatím nás ale nikdy nesvedl z cesty a jsem si jist, že bude můj doživotní vzor. Proč? Protože zbytečně nevyhazuje prachy oknem, protože jsou pro něj jisté priority, kterých by se měl člověk celý život držet, ne jít se stádem, ale pokusit se najít jinou cestu, kterou si svou hlavou vydláždíš k úspěchu, ikdyž bude méně nebo více trnitá. Při tom všem můžete zapátrat v té vlastní duši a zeptat se sám sebe, jestli má cenu plivat na vlastní, brečet, že nemáme kádr kompletní. Pokud jsi ten správný fanoušek nejlepšího klubu z Londýna, bud‘ hrdý na svůj dres, který denně nosíš, podporuj svůj klub, vždyt‘ už jsme se vyhrabali z horších věcí, tak proč zbytečně před sezonou panikařit? Není to všechno zbytečný? Myslím, že je čas si uvědomit váhu toho, co nosíš v srdci a začít se podle toho (zejména v diskuzi) chovat.
/článek je osobní názor autora, se kterým nemusíš souhlasit/
