Nový zástupce Arsène Wengera ví, jaké to je hrát v obraně tvrdé jako kámen a jeho vliv už začíná být vidět.
Jedna z nejlepších věcí, které Arsène Wenger udělal, když za účasti veřejné skepse v roce 1996 přišel do Arsenalu, byla, že si dal odstup. Chtěl si být jistý, že napřed pochopí, jak věci v klubu fungují, než začne ostatní seznamovat se svými názory. Velmi rychle bylo jasné, že ze všech věcí na jeho seznamu, obranná řada byla tak dobře propracovaná, téměř na úrovni telepatie, že bylo lepší ji nechat jak je.
Později mu tedy mohla slavná obranná řada – Lee Dixon, Tony Adams, Steve Bould, Martin Keown a Nigel Winterburn – poděkovat za jemnost, s jakou změny provedl. Naučili se dbát o svá těla, což jim prodloužilo kariéry, získalo více medailí a také zajistilo, že hráli i v době, kdy platy fotbalistů strmě vzrostly, takže si i oni mohli ukrojit svůj krajíc před důchodem. Taktéž je povzbuzoval, aby se více projevovali na hřišti. Ale když přišlo na podrobnosti ohledně podrobností v obranné práci, bylo jasné, že to spíše oni ho mohli naučit jednu nebo dvě věci a ne obráceně.
A o 16 let později, Wenger se této odbornosti opět přiučuje. Přítomnost Boulda, který byl v létě povýšen do pozice asistenta manažera, měla téměř až zázračný vliv na přístup Arsenalu k bránění. Část hry, která sotva klub proslavila, ale v tuto chvíli je Arsenal jediným klubem ve všech čtyřech (Anglických) divizích, který má na svém kontě nulu u inkasovaných branek. Což je značné zlepšení, podíváme-li se na stejné období minulého roku, kdy Wojciech Szczesny musel vytáhnout balon ze sítě už 10x (ačkoli z části je na vině i ten bláznivý výsledek na Old Trafford).
U tak dlouho působícího manažera jako je Wenger si lze povšimnout, že na rozdíl od třeba Sira Alexe Fergusona, Francouz vždy váhal když šlo o míchání v jeho realizačním týmu. Když Pat Rice, který byl asistentem Wengera od jeho příchodu na Highbury, odešel do důchodu, zůstávala otázka, kolik odpovědnosti bude vlastně předáno na nástupce. Dostane člověk, který byl součástí nejslavnější obrany Arsenalu svobodu pro prosazení změn, které by chtěl? Wenger je proslulý plánováním tréninkového režimu a již v předsezonní přípravě dostal Bould zelenou k práci s obranou.
Kapitán Arsenalu Thomas Vermaelen byl ohromen nápady, které se začaly zapracovávat. „Se Stevem se opravdu dobře pracuje, zvláště v obraně, protože sám hrál obránce,“ řekl Belgičan. „Hodně pracuje s modelem týmu a to je důležité. Velmi se soustředí na detaily. A upřímně, mnoho se od něj učím. Myslím si, že být ve správné pozici, ať už máte míč nebo ne, je jedna z nejdůležitějších věcí ve fotbale. Na tom velmi tvrdě pracujeme a Steve odvádí opravdu dobrou práci.“
Důraz na celkový model udělal z Arsenalu mnohem kompaktnější tým. Bouldova přítomnost se už projevila ve zvýšené koncentraci nejenom v obraně, ale i v záložní řadě – místě, kde minulou sezónu hráči často situace vypouštěli a Arsenal poté inkasoval z breaku. Kieran Gibbs vysvětloval, že to bylo na jeho seznamu restů. „Myslím si, že většina gólů, které jsme minulou sezónu obdrželi, byly z protiútoků,“ řekl levý bek. „To je jedna z věcí, na kterých pracujeme. Celé jsme to analyzovali a probírali od začátku předsezónních cvičení a také nacvičovali na tréninku. Steve chce, abychom pro něj hráli a všichni jsou nadšeni z věcí, které s ním na trénincích děláme, hlavně my obránci.“
Wenger byl především potěšen ze dvou venkovních zápasů, které většinou dostávají obranu Arsenalu pod tlak – Stoke City a Liverpool – a obě zkoušky byly složeny s klidem a sebevědomím. Tým se cítí mnohem jistější směrem dozadu, když Abou Diaby i Mikel Artera hrají z hlouby hřiště, aby poskytly jistý základ pro záložní řadu a Lukas Podolski a Alex Oxlade-Chamberlain ukázali, že jim nečiní problém vracet se zpět a bránit když je potřeba. Což je o to více působivé, když obranná řada Arsenalu hrála s dvěma náhradníky – Vito Mannonem, který zaskakoval za zraněného Szczesnyho a Carla Jenkinsona na místě Bacaryho Sagni. Szczesny je opět fit pro sobotní zápas se Southamptonem.
Bould by také mohl mít vliv na šatnu v den zápasu, jako protiváhu pro Wengerovo upřednostňování klidu a tichého soustředění. Bould nebyl obráncem tvrdým jako žula pro nic za nic. Nebude trpět hlupáky ani šetřit tvrdými slovy. Ale rozhodně je v něm víc než stereotyp ze starých časů, nekompromisní stoper. Během svého zaučování v trenérské akademii Arsenalu se jeho týmy vyznačovaly vytříbenými přihrávkami. Byla to role, kterou miloval a popsal ji jako „nejlepší práce na světě“, kdy pečoval o hráče jako Szczesny, Gibbs, Jack Wilshere a Emmanuel Frimpong na jejich cestě do prvního týmu. A po jedenácti letech, kdy pomáhal ve výuce klubové mládeže, přišla nabídka, kterou popsal jako „nesmírně tvrdou, ale příležitost jako je tato jsem prostě nemohl odmítnout“.
V úterý večer bude na Bouldovi ležet ještě větší zodpovědnost, protože proti Montpellier bude v pozici zastupujícího manažera. Wengera čeká třízápasový trest v Champions League.
V dobách své aktivní hráčské kariéry vyhrál tři ligové tituly a dva FA Cupy s Arsenalem. Bould pracoval pod Georgem Grahamem, mistrem v pilování obrany až se někdy zdálo, že hráči byli schopni udržet nejtenčí vedení se zavřenýma očima. Pokud dokáže kus tohoto odhodlání vštípit do současné hry, Arsenal by se mohl výrazně zlepšit v kolonce inkasovaných gólů v Premier League, kde minulou sezónu bylo číslo 49.
Wenger je velmi spokojený s Bouldovým přístupem. „Vzal si na starosti obranu a zvládá to velmi dobře. Ukončíme sezónu s nejlepší obranou v lize? Já doufám, že ano.“
/guardian/